PARTNEřI
Francouzskému portálu EurActiv.fr se podařilo získat návrh kompromisu, v němž francouzské předsednictví vyzývá Komisi, aby co nejrychleji zveřejnila číselné údaje, z kterých by bylo možné určit, která odvětví těžkého průmyslu by mohla být po zavedení energeticko-klimatického balíčku ohrožena konkurencí ze zemí, které které mají méně přísné standardy pro emise oxidu uhličitého.
Polsku ale takový návrh zřejmě stačit nebude. Polský ministr pro evropské záležitosti Mikolaj Dowgielewicz agentuře AFP řekl: „Navrhovaná opatření otevírají dveře k neoprávněným ziskům pro elektrárenské společnosti. Naším cílem není, aby energetické společnosti měly větší zisky. Naším cílem je ochrana spotřebitelů.“
Podle dostupných údajů budou mít opatření obsažená v energeticko-klimatickém balíčku za následek růst provozních výdajů – zejména v podobě vyšších cen elektřiny vyvolaných omezením dostupných emisních povolenek v další fázi evropského systému obchodování s povolenkami (EU ETS), která bude spuštěna v roce 2013. Podle návrhu by Komise měla také vyhodnotit, do jaké míry budou evropské firmy ohroženy dovozem podobných výrobků z třetích zemí.
Průmyslová odvětví, která by podle zveřejněných čiselných údajů mohla získat výjimku z EU ETS, by podle návrhu ale musela zároveň splňovat určité technologické požadavky stanovené na úrovni Evropské unie.
Členské země chtějí, aby Evropská komise připravila seznam potenciálně ohrožených odvětví do 30. června 2009. Brusel ale opakovaně zdůraznil, že pokud by něco takového udělal, ovlivnilo by to negativně mezinárodní vyjednávání o nové klimatické dohodě, která má nahradit Kjótský protokol a která by měla být podepsána v prosinci 2009 v Kodani. Také podle Evropského parlamentu by nemělo k identifikaci ohrožených sektorů dojít před uzavřením kodaňské dohody.
Evropská komise a Parlament nebudou také s největší pravděpodobností souhlasit s návrhem francouzského předsednictví, aby výrobcům elektřiny z členských zemí jako Polsko, jež jsou na výrobě elektřiny z uhlí závislé z více než 60%, Unie poskytla dočasné výjimky z aukcí emisních povolenek.
Francouzskému předsednictví se dále nelíbí, že by EU již dopředu určovala účel, na který mají být finanční prostředky získané z aukcí povolenek vyhrazené. Evropský parlament přišel v minulosti s návrhem, aby veškeré prostředky byly použity na snižování emisí skleníkových plynů. Alespoň 50% výnosů z aukcí by podle poslanců mělo jít do zvláštního fondu, který by financoval opatření na snižování emisí nebo omezování dopadů klimatických změn v rozvojových zemích. Zbytek prostředků by pak byl použit na financování podobných opatření (např. investic do výzkumu a vývoje ekologických technologií) v rámci EU.
Francie má k využití finančních prostředků z aukcí daleko rezervovanější přístup. Podle jejího návrhu by na snižování emisí skleníkových plynů a rozvoj nízkoemisní ekonomiky mělo být vyhrazeno pouze 50% veškerých příjmů z aukcí.
Dalším sporným bodem klimaticko-energetického balíčku je financování technologie CCS (zachycování a ukládání emisí CO2). Evropský parlament v minulosti navrhl, aby Unie k financování této technologie využila části rezerv vyhrazených v rámci systému ETS na financování demonstračních projektů CCS, v rozsahu, který odpovídá až 500 milionům tun emisí CO2. Francouzské předsednictví ale požaduje, aby z těchto prostředků byly financovány pouze projekty v rozsahu do 100-200 milionů tun emisí a dodává podmínku kofinancování soukromým a veřejným sektorem. To by znamenalo, že by se na investici muselo podílet i samotné energetické odvětví.
Rada, Komise a Parlament by měly zítra pokračovat v trojstranném rozhovoru. Dohody by tyto instituce měly dosáhnout do evropského summitu, který se koná 11.-12. prosince 2008.