PARTNEřI
Georgi Baramidze vyjádřil přesvědčení, že by jeho země krátkou válku s Ruskem bez finanční pomoci od Evropy, USA a Japonska nepřežila. Bez mezinárodní finanční podpory, která pomohla tento kavkazský stát přebudovat a oživit jeho hospodářství by se Gruzie podle tamního diplomata stala kořistí „vnitřního sociálního napětí, rozporů a turbulencí“. Tomu by dle Baramidzeho nemohla Gruzie čelit sama.
Vicepremiér řekl, že tyto peníze od světových mocností Gruzie vynakládá velmi efektivně. Jdou zejména na podporu lidí, kteří museli opustit své domovy, a na oživení ekonomiky, která po válce téměř zkolabovala. „Tyto prostředky v současnosti využíváme na stavbu nových silnic, vodních elektráren, energetických rozvodných sítí a dalších prvků základní infrastruktury v zemi,“ řekl Baramidze.
Když se Euractiv zeptal, zda by byla Gruzie ochotná uklidnit Rusko tím, že by přestala usilovat o vstup do NATO, reagoval gruzínský vicepremiér tak, že takovou nabídku jeho země Moskvě dala už před válkou v létě 2008. „Řekli jsme Rusku, že pokud by cenou za naši bezpečnost a nezávislost mělo být naše členství v NATO, pak jsme připraveni o tom diskutovat v trojstranných rozhovorech mezi Západem, Ruskem a Gruzií,“ vysvětlil Baramidze a dodal: „Gruzínský prezident Michail Saakašvili takové řešení ruskému premiérovi Putinovi navrhl a Putin odpověděl: „Nehodlám měnit vaše území za vaši zahraniční politiku“. Podle Baramidzeho Putinova slova znamenají, že Moskva již tehdy chápala Abcházii a Jižní Osetii jako svá teritoria, ne jako teritoria gruzínská.
Poté zdůraznil, že pozorovatelé EU, kteří od srpnové války 2008 na území Gruzie působí, nemají přístup do Abcházie a Jižní Osetie. To podle něj není proto, že by tito pozorovatelé neměli dostatečně silný mandát na těchto separatistických územích působit. Důvodem je podle Baramidzeho fakt, že Rusko „porušuje prakticky všech šest bodů smlouvy, která měla určit základní poválečná pravidla“.
Dále gruzínský vicepremiér prohlásil, že Rusko by mohlo být dobrým sousedem, pokud by ale respektovalo mezinárodní právo a základní pravidla chování v mezinárodních vztazích. Dodal, že si gruzínští vrcholní představitelé uvědomují, že v případě vojenské konfrontace s Ruskem nemá tato malá kavkazská země šanci. „Pokud nás ale Rusko napadne, jsme toho názoru, že to není jen věc Gruzie. Gruzínský problém není pouze problémem Gruzie. Ať už chceme, nebo nechceme, je to také evropský problém. Evropa s Amerikou potřebují spolupracovat, aby společně zajistily mír a stabilitu pro Gruzii,“ podotkl Baramidze.
Celý rozhovor s gruzínským vicepremiérem si v aj můžete přečíst zde.