PARTNEřI
Souvislosti:
7. listopadu 2008 se v Bruselu sešli vrcholní představitelé členských států a vlád a shodli se na tom, že je třeba pohlédnout za horizont finanční krize a přijmout opatření, která by řešila zhoršující se hospodářskou situaci.
Evropská komise byla pověřena, aby do příštího Evropského summitu, který se bude konat ve dnech 11.-12. prosince 2008, zveřejnila příslušné návrhy.
V pátek 14. listopadu vstoupilo patnáct zemí eurozóny oficiálně do období recese poté, co ve dvou po sobě jdoucích obdobích zaznamenaly pokles HDP o 0,2%
Témata:
Evropská komise chce hospodářský růst stimulovat zvýšenými výdaji v rozsahu zhruba 1,5% HDP. Jedná se o balík ve hodnotě 200 miliard eur, což je daleko více, než 130 miliard, o nichž se původně mluvilo.
Největším dílem by se měly na záchranném balíku podílet členské země. Komise navrhuje, aby státy EU na záchranný plán přispěly 170 miliardami eur, což odpovídá 1,2% HDP Unie. Zbývajících 30 miliard (0,3% HDP) by uvolnila ze svého rozpočtu EU a Evropská investiční banka (EIB).
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso, který návrh včera představil v Bruselu, prohlásil: „Mimořádná doba si žádá mimořádná opatření. Pracovní místa a blaho našich občanů jsou ohroženy.“
Sada nástrojů
Evropská komise včera představila soubor nástrojů, které by členské země mohly využít k oživení ekonomiky. Mezi nimi jsou i opatření, která již některé vlády přijaly. Některé země již oznámily svůj úmysl zvýšit veřejné výdaje a pokusit se tak oživit hospodářský růst (jde například o Německo nebo Velkou Británii). Také tato opatření jsou podle Barrosa součástí plánu.
Mezi navrhovanými nástroji jsou následující opatření:
vyšší podpory nezaměstnaných a sociálně slabších, kteří byli zpomalením ekonomiky zasaženi nejvíce,
financování velkých projektů na vybudování infrastruktury (např. energetické sítě nebo širokopásmový internet),
dočasné snížení sazeb DPH podobné tomu, které nedávno přijala Velká Británie,
snížení daňového zatížení práce – jedná se zejména o snížení DPH v sektorech s vysokým podílem práce (holiči, restaurace, apod.).
Záchranný balíček předloží Evropská komise k projednání členským zemím na summitu Evropské rady, který se bude konat ve dnech 11.-12. prosince 2008.
Každému jednotná pravidla nesednou
Ačkoliv Evropská komise chce, aby všechny země na záchranu ekonomiky přispěly odpovídajícím dílem, zdůrazňuje, že z pohledu rozpočtových deficitů a celkové hospodářské situace každá země vyšla z jiného startovního bodu a přístup, kdy pro všechny země platí stejná pravidla, z tohoto důvodu nemůže fungovat.
Pro rok 2009 Evropská komise odhaduje, že se rozpočtové deficity budou v jednotlivých zemích Unie značně lišit. Zatímco v Irsku očekává deficit v rozsahu 7% HDP, Finsko by mělo mít naopak přebytek v rozsahu 3,6% HDP. Pokud jde o největší evropské ekonomiky, Komise očekává, že Velká Británie skončí v příštím roce s deficitem ve výši 5,6% HDP, Francie 3,5%, Itálie a Španělsko by se měly vejít pod 3% a Německo by mělo mít pouze mírný deficit ve výši 0,2% HDP.
Velké rozdíly se očekávají také v inflaci. Zatímco některým zemím hrozí deflace, v některých zemích (Bulharsku, Estonsku, Lotyšsku a Litvě) dosahuje inflace dvouciferných hodnot. Podle Evropské komise je proto třeba přistupovat ke každé zemi odlišně.
„Ti, kteří využili dobrých časů ke stabilizaci veřejných financí mají nyní největší manévrovací prostor,“ říká Komise.
Pakt stability a růstu pořád platí
Jedním ze zásadních prvků celého plánu je návrh na zvýšení „flexibility“ v rámci Paktu stability a růstu. Ten za normálních okolností požaduje, aby členské země udržovaly deficity veřejných financí pod hranicí 3% HDP. Komise ale nyní navrhuje, aby se prodloužilo období, během nějž mají členské země možnost beztrestně překračovat hranici tří procent.
Barroso ovšem varuje před nepřiměřeným využíváním flexibility, což by podle jeho slov vedlo k roztáčení „dluhové spirály“ a ohrozilo růst do budoucna. Pakt má „problém řešit a ne jej vytvářet,“ říká předseda Komise.
Ve svém prohlášení dala Komise jasně najevo, že bude za jakýchkoliv okolností připravena členské státy varovat v případě, že jejich deficit veřejných financí překročí hranici 3% HDP. Oči přimhouří pouze ve chvíli, kdy bude nadměrný deficit mimořádný, dočasný a bude se nacházet blízko tříprocentní hranice.
„Pakt stability a růstu pořád platí,“ zdůraznil Joaquín Almunia, komisař pro hospodářské a měnové záležitosti. Na důkaz svého tvrzení oznámil, že v nejbližších týdnech Komise zveřejní zprávu o nadměrném deficitu v Irsku.
„Inteligentní“ investice
Záchranný plán Evropské komise má ale ještě druhý „pilíř“. Všechna opatření budou muset být podle Barrosa v souladu s dlouhodobými cíli EU jako je v první řadě boj s klimatickými změnami.
Díky plánu se z krize může stát příležitost jak hospodářský růst založit na ekologických technologiích a vytvořit do budoucna větší počet kvalitnějších pracovních míst, říká předseda Komise.
„Inteligentní“ investice do nových schopností a technologií budou podle Barrosa představovat impuls pro Lisabonskou strategii pro růst a zaměstnanost a pomohou Evropě k tomu, aby se stala dynamickou „nízkoemisní ekonomikou 21. století“.
„Pokud se Evropa odhodlá k implementaci tohoto plánu oživení, můžeme se vrátit na dráhu udržitelného růstu a splatit krátkodobé vládní půjčky. Pokud nebudeme jednat hned, riskujeme, že se dostaneme do bludného kruhu recese, v němž padá kupní síla a daňové výnosy, roste nezaměstnanost a rostou deficity.“
Další kroky:
O rozsahu a detailech balíčku rozhodnou na summitu ve dnech 11.-12. prosince vrcholní představitelé členských zemí.