PARTNEřI
„Hlavním hnacím motorem se zdá být energie. Existují i další známky zpomalení v jádrové inflaci, což je dobře. Očekáváme další zpomalování. V polovině roku by se mohla obrátit až v deflaci,“ uvedl ekonom BNP Paribas Luigi Speranza. Ceny v eurozóně tak už poklesly v prosinci třetí po sobě jdoucí měsíc v řadě – z listopadových 2,1% na 1,6%.
V průzkumu pro agenturu Reuters 55 ze 70 oslovených analytiků na přelomu loňského a letošního roku uvedlo, že očekávají od ECB na jejím dalším zasedání konaném příští čtvrtek (15.1.) pokles úrokových sazeb (46 z nich předpovídá půlprocentní srážku). Ekonomičtí experti byli při tom dotazováni ještě před oznámením čísel Eurostatu o inflaci. Pokud se odhad statistiků vyplní (tyto prognózy se většinou neodlišují od skutečnosti o víc jak 0,1%), zažila v prosinci eurozóna nejnižší meziroční inflaci od srpna 2007. Tento fakt by měl teoreticky být dalším impulsem pro ECB ke snížení sazeb.
Holger Schmieding z Bank of America k tomu řekl: „Evropská centrální banka se stále staví odmítavě k dalšímu snižování úrokových sazeb, nicméně od některých politických činitelů dostáváme signály, že sazby se dostanou pod 2,5%. Ekonomická data jsou zkrátka tak špatná, že si je jen těžko možné představit odložení tohoto kroku.“ Pokud se ECB skutečně k posunu sazeb odhodlá, naváže na svá předchozí podzimní zasedání, během niž snížila sazby o 175 bazických bodů (1,75%).
Na očekávání trhů už stačil reagovat kurz eura, který v poslední dnech oslabuje jak oproti dolaru, tak vůči britské libře (včera se evropská měna dostala oproti té britské a americké na třítýdenní minima - $1.3374, £0.9156). V prosinci minulého roku, po té, co ECB tvrdošíjně odmítala další snížení sazeb, bylo naopak euro nejsilnější. Co se týká inflačního vrcholu, ten nastal v červnu minulého roku, zejména v důsledku rapidního růstu cen energií, které od té doby hlavně v případě ropy několikanásobně poklesly.