Zdroj: Evropská komise.

Souvislosti:

Irsko bylo jediným členským státem EU, který Lisabonskou smlouvu musel schvalovat v celonárodním referendu. Ve všech ostatních zemích EU připadá ratifikace na národní parlamenty.

12 června 2008 se 53,4 % hlasujících vyslovilo proti Lisabonské smlouvě a 46,6 % pro. Prohlubující se recese od té doby vyvolává obavy o ztrátě postavení Irska v Evropě.

Průzkumy veřejného mínění naznačují, že Irové smlouvu zamítli hlavně proto, že pro ně byla údajně nesrozumitelná. Tento názor posílilo přiznání irského premiéra Briana Cowena a eurokomisaře Charlieho McCreevyho, že smlouvu nečetli celou.

Irská vláda souhlasila na setkání Evropské rady v prosinci 2008, že uspořádá druhé referendum o Lisabonské smlouvě ke konci roku 2009 pod podmínkou, že od EU obdrží určité záruky.

Dublin trval na pěti podmínkách: každý členský stát bude mít svého eurokomisaře; bude garantována neutralita Irska; EU se nebude v Irsku vměšovat do daňové politiky a do otázek týkajících se potratů, rodin a vzdělání.

Témata:

Micheal Martin řekl, že navzdory pozitivním výsledkům nedávných průzkumů veřejného mínění, není současný stav Lisabonské smlouvy v Irsku uspokojující.

Průzkum Irish Times v pondělí odhalil, že 52 % respondentů by se vyslovilo pro Lisabon, což je o procento více, než v únorovém průzkumu. 29 % by hlasovalo proti, o 4 procenta méně než minule.

Ačkoliv popularita irské vlády klesá, irští voliči se k Lisabonské smlouvě přiklánějí, neboť vnímají Brusel jako hospodářskou záchrannou síť proti recesi. Vláda doufá, že záruka vojenské neutrality, vlastní daňová politika a právo jmenovat vlastního eurokomisaře zaručí úspěch Lisabonské smlouvy v referendu, které se má konat na podzim.

Strana zelených (Green Party), koaliční partner Martinovy Fianna Fail, vyjádřila obavu, že by vláda mohla být zaneprázdněna bankovními a fiskálními krizemi a nemusela by včas uspořádat důmyslnou kampaň.

Nedostatečná informovanost voličů ohledně Lisabonské smlouvy je nejčastěji zmiňovaným důvodem jejího zamítnutí v červnu minulého roku a irská vláda jí tento rok dosud neučinila středem svého zájmu.

„Tentokrát se budeme všichni muset víc snažit,“ řekl Martin. „Budeme muset udělat víc a udělat to lépe, jestli chceme dosáhnout výsledku, který, jak věříme, je v zájmu Irska.“

(EurActiv ve spolupráci s agenturou Reuters)

© EurActiv 2003-2012. Všechna práva vyhrazena.