PARTNEřI
Souvislosti:
Termín „znalostní ekonomika“ zpopularizoval v roce 1969 spisovatel a poradce pro oblast řízení Peter Drucker. Popsal jí jako společnost, v níž pracovníci produkují myšlenky, informace a inovace. Konceptu se chytily vyspělé země a v jeho naplnění vidí způsob jak si v globalizovaném světě, v němž se velká část výroby přesouvá do rozvojových zemí kde jsou nižší náklady na pracovní sílu, zachovat konkurenceschopnost.
EU v roce 2000 přijala svou Lisabonskou strategii, která si stanovuje cíl učinit z Evropy „do roku 2010 nejdynamičtější znalostní ekonomiku na světě“. V roce 2005 dal dokumentu nový impuls předseda Evropské komise José Manuel Barroso, který v obnovené strategii klade větší důraz na tvorbu pracovních míst. V souladu s tímto plánem Komise stanovila rok 2009 Evropským rokem tvořivosti a inovací.
Většina evropských zemí si myšlenku že je třeba investovat do vysokoškolského vzdělávání a výzkumu vzala za svou. Samotné Irsko investovalo miliardy eur do financování takových agentur jakou je například Irská vědecká nadace, která podporuje špičkový výzkum.
Vloni v prosinci irská vláda pod názvem „Děláme z Irska inteligentní ekonomiku“ zveřejnila plán hospodářské obnovy, v němž se zaměřuje na způsob jak tvorbu znalostí ekonomicky využít. Zároveň vytvořila skupinu expertů v čele s univerzitním profesorem Colmem McCarthym, která měla za úkol identifikovat oblasti v nichž se s veřejnými zdroji plýtvá.
Témata:
Ze zprávy, kterou skupina expertů zveřejnila před dvěma týdny zaznívají pochybnosti zda se Irsku investice do vědy, technologií a inovací ekonomicky skutečně vyplatí a zda navyšování počtu PhD studentů o 20% není vlastně kontraproduktivní.
Tyto body jsou součástí rozsáhlé zprávy zpracované vysokoškolským profesorem ekonomie, jemuž vláda dala za úkol přijít s návrhem racionalizace veřejných výdajů. Zpráva připomíná, že investice do vědy, technologií a inovací vláda označuje za klíčovou součást znalostní ekonomiky. Upozorňuje ale, že chybí přesvědčivé důkazy o tom, že jde o dobrý způsob využití veřejných prostředků.
Na počátku není s jistotou možné říci, jaký bude výnos této veřejné investice, říká zpráva. „Důkazy, které se obvykle uvádějí v souvislosti s dopadem veřejných investic do vědy, technologií a inovací na ekonomickou aktivitu, nejsou přesvědčivé.“
Evropská unie je přesvědčená o tom, že jedinou cestou jak si evropská ekonomika může uchovat svou konkurenceschopnost je napumpovat peníze do inovací. To je také ústředním bodem celé Lisabonské agendy, která staví na tom, že Evropa nemůže díky vyšším pracovním nákladům konkurovat Asii, Africe nebo Jižní Americe a jedinou možností jsou investice do znalostí.
Podle profesora Colma McCarthyho z University College of Dublin to ale možná není úplně nejrozumnější. Irsko a další členské země EU se snaží zvyšovat počet udělených doktorských titulů. Samotné Irsko hodlá počet svých doktorandů zdvojnásobit. Ale ani to se zřejmě neopírá o žádné důkazy, říká zpráva.
Na straně podniků není podle zprávy žádná „jasná potřeba“ počty PhD studentů zvyšovat. McCarthy říká, že pokud se bude uměle zvyšovat počet doktorandů, může tím vzniknout spíše podzaměstnanost kdy na straně firem nebude po těchto lidech poptávka.
„Některé empirické studie skutečně naznačují, že 20% nových držitelů doktorských titulů najde v uplatnění v zahraničí a z těch, kteří v Irsku zůstanou najde většina práci spíše ve veřejném než v soukromém sektoru.“ Stručně řečeno, dodateční držitelé titulů PhD se nezačnou podílet na tvorbě inovací v soukromém sektoru. Právě to byl ale původní záměr.
Evropské nadšení pro „znalostní ekonomiku“ podle autorů zprávy vedlo politiky k prosazování opatření, která se neopírají o žádné důkazy.
Jedním z důvodů proč zdvojnásobit počet studentů PhD je, že Indie a Čína v poslední době chrlí nevídané množství doktorandů. Tamní absolventi ale těžko shánějí práci a je pro ně frustrující, že vložili tolik času a energie do získání kvalifikace po níž není poptávka.
Objevují se také obavy, že masivní exploze počtu špičkových absolventů zhorší kvalitu výuky v doktorandských programech a sníží tak hodnotu těchto titulů. Výnosy z investice tudíž klesají.
V době, kdy se v Evropské unii rozjíždí diskuse o budoucí podobě Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost tak irská zpráva zpochybňuje návratnost z tohoto typu investic.