PARTNEřI
Eurozóna potřebuje přísnější pravidla fiskální disciplíny, jinak nepřežije. Na tom se shodne většina ekonomů i politiků. S jejich formováním začala Evropská komise, která minulý týden předložila první konkrétní návrhy.
Počítají s tím, že by členské státy posílaly do Bruselu rozpočtové plány (v první polovině každého fiskálního roku na ten další), kde by je Rada s Komisí posoudily a vydaly svá doporučení (EurActiv 13.5.2010). Fiskální pravomoci by se však nepřesunuly „do Bruselu“, schvalování národních rozpočtů by i nadále zůstalo plně v dikci jednotlivých parlamentů. Ty by ovšem měly k doporučení EU přihlížet.
Tolik tedy „první výkop“, teď jsou na řadě členské státy EU. Tento týden to však vůbec nevypadalo, že chtějí utužovat koordinaci svých hospodářských politik. Německo bez předchozích konzultací s evropskými partnery zakázalo spekulace na pokles cen dluhopisů, což v Paříži i Bruselu vyvolalo pozdvižení.
A podle odborníků vcelku oprávněné. Pokud totiž nedojde k zákazu zmíněných obchodů na území celé Unie (ještě lépe po celém světě), míjí se toto opatření účinkem. Obchodníci se prostě jen přesunou z Německa jinam a sázky na krachy ohrožených zemí neustanou.
Telefonická diplomacie
„Nedorozumění“ mezi Francií a Německem musely včera napravovat hlavy obou států – Angela Merkel i Nicolas Sarkozy. Oba státníci si prý vše vysvětlili a jejich experti už pracují na společných návrzích na nové nastavení pravidel pro fungování finančních trhů. Představí je v polovině června ještě před summitem EU (17.-18.6.) a zasedáním G20 v kanadském Torontu (26.-27.6).
Podle Sarkozyho nejsou mezi ním a Merkel názorové rozpory ani pokud jde o řešení dluhové krize v eurozóně. Shodují se zejména v tom, že měnová unie potřebuje pravidla, která budou vymahatelná. A to se neobejde bez sankcí za špatnou fiskální disciplínu.
Jak by měly vypadat, ovšem zatím zřejmé není. Zatímco Němci preferují přísné pokuty za nedodržení rozpočtových plánů, Francouzi by tak tvrdí nebyli. Stačilo by prý, že by „hříšník“ dočasně přišel o hlasovací práva v Radě. Paříž s Berlínem mají sladit své postoje do červnového summitu.
Komise ve svém návrhu mluví o sankcích jen velmi obecně: zaměřila by je na odstavení fiskálně neodpovědných zemí od čerpání peněz z unijních fondů. Za jakých podmínek by k tomu došlo, však neuvádí.
O novém nastavení pravidel se mají bavit na dnešním setkání v Bruselu také ministři financí EU v tzv. operační skupině pod vedením unijního prezidenta Hermana Van Rompuyho. Ve dnech 7.-8. června se navíc uskuteční zasedání Eurogroup a Ecofinu, které se tímto problémem budou také zabývat.
Pravidla v ústavě?
Obě největší země eurozóny si, zdá se, uvědomují, že musí v rozpočtové disciplíně jít samy příkladem. A tak uvažují o opatření, které by zvlášť ve Francii bylo ještě před rokem jen stěží myslitelné: doplnit pojistku proti dluhům přímo do ústavy.
Připomeňme, že obě země porušovaly pravidlo o 3% deficitu ještě před krizí: v letech 2002 až 2004 (Německo ještě v roce 2005). Oba státy mají navíc dluh mezi 70 a 80 % HDP, tedy okolo unijního průměru, ale nad maximálně povolenou hranicí 60 % HDP.
Německá „ústavní pojistka“ má být přísnější než ta navrhovaná francouzským prezidentem Sarkozym. Jejím cílem je zajistit, aby se schodek německých veřejných financí snížil do roku 2016 na 0,35 % HDP (loni činil 3,3 %) a zůstal dlouhodobě pod touto hranicí.
(EurActiv s Reuters.)