Monika MacDonagh-Pajerová, šéfka ANO pro Evropu a moderátorka prvního panelu zabývajícího se prioritami českého předsednictví v energetice, nejprve shrnula závěry s předchozího dne konference. Připomněla, že před rokem pořádalo ANO pro Evropu konferenci o přípravě českého předsednictví. Jednou z priorit této „historické šance“, jak české předsednictví označila Pajerová, je právě energetika.
Jana Hendrichová, vedoucí sekce pro předsednictví ČR v Radě EU řekla, že mezi hlavní priority v rámci energetiky budou patřit třetí energetický balíček, klimaticko-energetický balíček a opatření týkající se energetické bezpečnosti. Česko naváže na francouzské předsednictví, s nimž na těchto otázkách soustavně spolupracuje, uzavřela Hendrichová.
Francouzský velvyslanec v ČR Charles Fries přirovnal předsednictví své země v krizový management a připomněl události v Gruzii a finanční krizi. Dokončení klimaticko- energetického balíčku i tak zůstává podle Friese jasnou prioritou. Nicméně dodal, že na druhou stranu hodlá být francouzské předsednictví „flexibilní“ při jeho prosazování. Připomněl, že včasné přijetí tohoto balíčku je základem pro úspěšná jednání o klimatu v prosinci 2009 v Kodani. Fries se domnívá, že výnosy z aukcí by měly být použity pro „zelené investice“ do sektoru. Na závěr zdůraznil, že nejlepší cestou k energetické bezpečnosti jsou úspory ve spotřebě elektřiny a také označil kooperaci mezi francouzským a českým předsednictvím za příkladnou.
Bo Diczfalusy, švédský ministr průmyslu a energetiky, vysvětlil, proč bude švédské předsednictví v energetice prosazovat stejné cíle jako Češi nebo Francouzi. Boj proti globálnímu oteplování je podle něj úzce propojen s energetickou bezpečností i s konkurenceschopností evropských firem. Diczfalusy připomněl, že Švédsko se poučilo z ropných krizí a začalo soustavně podporovat obnovitelné zdroje energie (OZE). Právě jeho země je podle něj příkladem, že redukce emisí CO2 je v souladu s ekonomickým růstem.
Významný český europoslanec Libor Rouček si myslí, že český přístup, kdy se vždy staví ekologie proti ekonomice je nešťastný. Tak tomu ale podle něj není – např. v Česku je obrovský potenciál pro energetické úspory. Bude nicméně velmi náročné přesvědčit o významu nové legislativy některé země jako např. Polsko, které je při výrobě elektřiny téměř plně závislé na uhlí. Německo, jednička v solární energii v Evropě a velký propagátor větrné energie, má stejné klimatické podmínky jako Česko, připomněl europoslanec. Podle Roučka je však třeba nezapomínat na Rusko a vést s nim velmi úzký dialog. K realizaci projektu Nabucco bude dále nezbytné vyjednávat i s Íránem a ostatními státy v daném regionu, uzavřel Rouček.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner na začátek svého vystoupení podtrhl, že 80% všech diskusí na půdě Unie je o energetice. Znovu připomněl české priority předsednictví, o kterých už mluvili předchozí řečníci.
Zdeněk Hrubý, energetický expert, podtrhl, že po letité letargii se sedmadvacítka konečně „probudila“ a začíná řešit energetické otázky. Investoři se podle něj dříve zaměřovali v energetice převážně na krátkodobé investice, protože neměli tušení, co bude prioritou EU v této oblasti za deset let. Hrubý je rád, že se pravděpodobně podaří pomocí „flexibilního přístupu“ přijmout energeticko-klimatický balíček. Vystoupení bylo uzavřeno tvrzením, že klima a ekonomika nejsou v rozporu.
Druhý panel o rizikách a přínosech jaderné energetiky moderoval Martin Komárek.
Peter Žiga z ministerstva hospodářství SR zprvu vypočítal všechny výzvy, před nimiž Unie i Slovensko v energetické politice stojí. Ve svém vystoupení dále vyzdvihoval jadernou energetiku jako klíčové odvětví při výrobě elektřiny. V této souvislosti připomněl nedávné schválení výstavby dalších dvou bloků atomové elektrárny Mochovce Evropskou komisí.
Analytik Goldman Sachs Vladimír Dlouhý si myslí, že účinné a bezpečné využití jaderné energetiky bude do budoucna klíčové. Ze závěrů tzv. Pačesovy komise vychází, že jaderná energetika je ekonomicky efektivní a čelí jen v omezené míře výkyvům cen primárních zdrojů energie. Provoz elektráren má podle Dlouhého minimální vliv na životní prostředí a navíc je i přes několik havárií ze statistického hlediska velmi bezpečný. Problémem jádra je nárůst investičních nákladů během výstavby, vyhořelé palivo a také možnost zneužití jádra, tvrdí Dlouhý. Je podle něj možné, že v horizontu 10 až 15 let, s tím jak se modernizují reaktory, tento energetický zdroj přijmou za svůj i ekologické organizace.
Pierre Chazerain z EdF připomněl, že ve Francii se vyrábí 85% elektřiny z jádra a tato země si hodlá své silné postavení v jaderné energetice udržet. Chazarain během jeho vystoupení připomněl všechny možné výhody využívání atomové energie a speciálně podtrhl plusy reaktorů nové generace. Zdůraznil vůdčí postavení EdF v sektoru s tím, že jen ve výzkumu a vývoji této společnosti pracuje přibližně 5 tisíc zaměstnanců.
Roman Partužák z MPO označil za absurdní situaci, kdy se v Unii věnuje 80% debat OZE, které ale mají tvořit pouze dvacetiprocentní podíl v unijním "energetickém koláči". Jinak opět zopakoval všechny výhody využívání atomové energie a prohlásil ji za OZE. Partužák se obává, že vzhledem k ohlášené stavbě stovek reaktorů bude nedostatek inženýrů pro jejich výstavbu. Závěrem zdůraznil, že „bez jádra to nepůjde“.
Viceprezident Hospodářské komory ČR Pavel Bartoš nabídl pohled podnikové sféry na jadernou energetiku. Kritizoval Stranu zelených za prosazování těžebních limitů, které podle Bartoše ohrožují českou energetickou bezpečnost. Dále zdůraznil, že je třeba se soustředit i na jiné emise než jen CO2 – lidi trápí např. polétavý prach. Bartoš se podivuje nad situací, kdy Evropa řeší problémy jen v rámci Unie, ale jen málo se na energetické otázky dívá z globálního pohledu. Je podle něj k životnímu prostředí nezodpovědné, že Unie v plné míře nevyužívá vlastní zdroje, ale drancuje např. při těžbě v zahraniční životní prostředí. Na závěr řekl, že energetické otázky se musí řešit komplexně.
Mediálním partnerem konference byl EurActiv.