Kabinet Jana Fischera dnes jedná o zprávě NKÚ, která sice na jedné straně chválí projekty založené na obnovitelných zdrojích za jejich soulad s projektovou dokumentací a splnění technických specifikací, ovšem na straně druhé upozorňuje, že budeme mít problém splnit unijní cíle. Co hůř, odpovědná ministerstva zapeklitou situaci neřeší, varuje NKÚ.
Dva cíle „s jazykem na vestě“
Česko by se při podpoře OZE mělo zaměřovat na splnění dvou met: do příštího roku dosáhnout 8% podílu OZE na výrobě elektřiny a do roku 2013 13% podílu na celkové spotřebě energie (kromě elektřiny ještě doprava a vytápění). Pokud jde o první cíl, který je ale pouze indikativní, k němu se Česko ani neblíží, protože zmíněný podíl činil v polovině letošního roku pouze 6,53 %. Vážné pochyby panují i ohledně druhého cíle – například lidé z ministerstva průmyslu mluví o tom, že ho bude možné splnit jen s „jazykem na vestě“ a za cenu obrovských nákladů (EurActiv 11.11.2009).
Řady pochybovačů a kritiků státní podpory OZE na začátku října rozšířil také Nejvyšší kontrolní úřad, jehož zprávu dnes řeší vláda. „Z vyhodnocení aktuálních podkladů předložených kontrolovanými osobami vyplývá nedosažitelnost indikativního cíle 8% podílu výroby elektrické energie z OZE na hrubé domácí spotřebě elektřiny v roce 2010,“ píše se v materiálu, který hodnotí využívání dotací na OZE v celkové výši dvou miliard korun (v letech 2005 až 2008). „Při čerpání peněžních prostředků podpor nebyly na straně příjemců zjištěny závažné nedostatky, které by významně snížily efektivitu využití podpor,“ uvádí zpráva.
Chce to koncepci
To, že poskytnuté peníze byly použity v zásadě v souladu s předpisy, je jedna věc, ovšem na druhou stranu nevedly ke splnění kýžených cílů. Podle názoru NKÚ za to může špatné nastavení celého systému podpor.
„Přestože existují analýzy hovořící o tom, že v podmínkách ČR má největší rozvojový potenciál výroba energie z biomasy především cíleně pěstované, je podpora využívání OZE aplikována plošně,“ dočteme se ve zprávě, která dále konstatuje, že „podpora zdrojů s nejvyšší investiční náročností zvyšuje významnou měrou cenu elektřiny, za kterou je prodávána konečným zákazníkům“ a že „celostátní koncepce, která by stanovila priority pro využívání jednotlivých druhů OZE a která by vedla k cílenému směrování podpor, zatím České republice chybí“.
Podle zprávy ani Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), ani Ministerstvo životního prostředí (MŽP) nevěnují tomuto problému dostatečnou pozornost. „Přesto ani MPO, které má rozhodující pravomoci v oblasti energetické politiky státu, ani MŽP nepředložilo návrh koncepčního řešení vedoucího k obratu ve vývoji tohoto ukazatele,“ uvádí materiál. Je sice pravda, že obě ministerstva stačila od začátku října (kdy NKÚ hodnocení zveřejnil) předložit koncepční materiály týkající se strategického rozvoje energetiky respektive boje s klimatickými změnami, ty ale zmíněný zádrhel s nevyvážeností podpor neřeší (EurActiv 23.10.2009).
NKÚ tak znovu poukázal na problém, který v současnosti trápí hlavně distributorské společnosti, nicméně čím dál víc i každého Čecha: rapidně rostoucí náklady na podporu OZE. Distributoři nedávno odhadli, že příští rok půjdou jen na fotovoltaické elektrárny asi tři miliardy korun. Co je však podstatnější, tyto tři miliardy činí 40 % veškeré podpory OZE a poputují na zdroj, z něhož získáváme jen sedm procent „zelené elektřiny“. Navíc v průběhu příští dekády budou potřeba další miliardové investice do přenosových sítí (EurActiv 2.11.2009).
S tím, že se současné předpisy týkající se podpory OZE (především pak Zákon č. 180/2005 Sb.) musí změnit, souhlasí přitom i „zelení“ aktivisté. „NKÚ má pravdu. Staré dotační programy pro zelenou energetiku byly špatně připravené, nedomyšlené, chaotické, slabé a naprosto nedostatečné. Zbytečně tak vyhazujeme dobré příležitosti,“ říká Martin Sedlák z Hnutí DUHA.