Souvislosti:
Jedním z témat Evropského energetického fóra, které se uskutečnilo ve dnech 23.-24. října v Praze, byl i energeticko-klimatický balíček, který by francouzské předsednictví rádo schválilo do konce letošního roku. Balíček ale obsahuje řadu sporných bodů. Některé členské země (včetně ČR) se totiž obávají, že požadavek, aby si elektrárenské společnosti kupovaly od roku 2013 veškeré emisní povolenky v aukcích povede pouze k nárůstu cen elektřiny, a to negativně ovlivní konkurenceschopnost jejich ekonomik.
Řada zemí také požaduje výjimky z evropského systému obchodování s emisními povolenkami pro energeticky náročná odvětví u nichž hrozí, že by je příliš přísná pravidla mohla připravit o konkurenceschopnost a v krajním případě je dokonce vyhnat za hranice Unie do zemí, kde jsou požadavky na emise oxidu uhličitého méně přísné. Emise by tak nepoklesly a členské země by navíc přišly o mnoho pracovních míst. Přestože si Evropská komise tento problém uvědomuje a přislíbila do roku 2011 zveřejnit seznam odvětví, která by si povolenky nemusela kupovat, tlak energeticky náročných odvětví, jež požadují, aby Komise seznam zveřejnila dříve, se v souvislosti s finanční krizí stupňuje.
Obavy, že klimaticko-energetický balíček nadměrně zatíží ekonomiku zaznívají především z Itálie, Polska a dalších (převážně nových) členských zemí. Ty upozorňují, že by Unie měla uznat obrovské snížení emisí, k němuž v těchto zemích došlo po pádu komunistických režimů.
Jako sporná se zřejmě ukáže také část energeticko-klimatického balíčku, která jednotlivým zemím stanovuje cíle pro obnovitelné zdroje (do roku 2020 má 20% energie pocházet z obnovitelných zdrojů), respektive její verze, kterou v polovině září podpořil průmyslový výbor Evropského parlamentu. Ten požaduje, aby země, které nebudou plnit střednědobé cíle pro obnovitelné energie byly potrestány pokutou (viz EurActiv 12.9.2008).
Témata:
Ohrozí balíček konkurenceschopnost?
Že energeticko-klimatický balíček povede ke ztrátě konkurenceschopnosti a omezení výroby, se obává prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel. Rozvoj obnovitelných zdrojů energie sice Komora podporuje, ale pouze za podmínky, že neohrozí konkurenceschopnost podniků a životní úroveň. Taková opatření, která navrhuje Evropský parlament by podle něj ale konkurenceschopnost podniků zhoršila.
Obavy ze ztráty konkurenceschopnosti vyjádřil minulý týden na konferenci věnované konkurenceschopnosti EU z pohledu českých podnikatelů také ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. Zavedení aukcí emisních povolenek by podle jeho slov přineslo energeticky náročným odvětvím velké ztráty odhadované na 62 miliard korun do roku 2020. „Je to umělé vyvolávání nekonkurenceschopnosti, která se v ČR projeví výrazně díky struktuře průmyslu a energetiky založené ze dvou třetin na fosilních palivech,“ uvedl Říman.
Martin Saitz, výkonný ředitel BMW Czech Republic ale evropská opatření v oblasti klimatických změn tak černě nevidí. Podle jeho slov se „zelené technologie“ naopak mohou stát konkurenční výhodou a příležitostí. Nestačí ale pouze stanovovat limity, je třeba také podporovat inovativní odvětví, dodal.
Proti zavádění stoprocentních aukcí emisních povolenek pro elektrárenské společnosti od roku 2013 se vyslovil Alan Svoboda, obchodní ředitel největšího tuzemského výrobce elektřiny ČEZ. Pokud k tomu dojde, budou energetické společnosti muset kromě ceny paliva platit také cenu emisí CO2. Očekává se přitom, že cena emisí poroste, a to se promítne do ceny elektřiny. Cenu elektřiny podle Svobody navíc poženou vzhůru i nedostatečné investice do výstavby nových zdrojů.
Svoboda dále vyzval k lepšímu propojení evropského systému obchodování s povolenkami (EU ETS) a kreditů z neevropských projektů. Vedlo by to podle jeho slov ke stejnému snížení emisí a takové opatření by navíc nebylo tak nákladné pro evropskou ekonomiku.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí Martin Bursík ale uvedl, že důvodem, proč Evropská komise přistoupila v klimaticko-energetickém balíčku k distribuci povolenek prostřednictvím aukcí je skutečnost, že energetické společnosti volně přidělené povolenky nemotivovaly ke snižování emisí, ale představovaly pro ně zdroj zisku. Tomu mají aukce zabránit. Členské země budou moci prostředky z povolenek poté využít k investicím do energetických úspor či zvyšování účinnosti nebo na pomoc sociálně slabším.
Pokud jde o obavy z příliš přísných pravidel na snižování emisí v důsledku finanční krize, Bursík je přesvědčen, že krize „nesmí balíček zbrzdit“. Investice do nízkoemisních technologií je podle něj třeba chápat jako příležitost. Nástroje, které Komise v balíčku navrhuje jsou kompatibilní s trhem, říká Bursík a návrh je citlivý i vůči odvětvím, které by mohly být poškozeny dovozy ze zemí, které nesplňují obdobné environmentální standardy. Ministr připomněl, že se v Unii uvažuje i o vytvoření bariér pro dovozy z takových zemí.
Oldřich Vojíř (ODS), předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny, se ve svém vystoupení pustil do kritiky rovnou celé evropské politiky v oblasti klimatických změn. Emise oxidu uhličitého jsou podle něj pouze jedním z faktorů, které přispívají ke globálnímu oteplování. Vlivů je podle něj ale celá řada a většinu z nich člověk nemůže ovlivnit. Vyřeší se snížením emisí CO2 vše?, ptá se poslanec. Neměli bychom namísto regulatorních omezení v podobě emisních povolenek spíše podporovat jadernou energii, plynové elektrárny nebo vývoj nových technologií? Evropa se leaderem jak z hlediska životního prostředí, tak konkurenceschopnosti stane podle Vojíře spíše tak, že se bude věnovat výzkumu a vývoji špičkových technologií.
Potřebujeme globální dohodu
Předseda výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu Miroslav Ouzký zdůraznil nutnost globálního přístupu ke klimatickým změnám. Pokud bude snižovat emise pouze Unie, z globálního pohledu to k ničemu nepovede. Evropa musí přesvědčit také další světové emitenty a rozvíjejícím se zemím jako je Čína a Indie nabídnout určité ústupky.
Ministr životního prostředí Martin Bursík v této souvislosti uvedl, že nejnovější signály ze Spojených států dávají naději, že s odchodem Bushovy administrativy dojde také k přehodnocení politiky v oblasti klimatických změn.
Artur Runge-Metzger, vedoucí oddělení Evropské komise pro klimatické strategie, mezinárodní vyjednávání a monitoring aktivit EU, na volání zástupců průmyslu po co nejrychlejším zveřejnění seznamu odvětví, které dostanou výjimky z plných aukcí emisních povolenek, reagoval slovy, že Komise nemůže seznam zveřejnit dříve než po summitu v Kodani (prosinec 2009), na němž má vzniknout celosvětová dohoda o snižování emisí skleníkových plynů, která nahradí Kjótský protokol. Pokud by Komise seznam zveřejnila dříve, ovlivnila by tím vyjednávání, připomněl Runge-Metzger. Dodal ale, že po skončení jednání nebude již se zveřejněním výjimek otálet.