Podle informací týdeníku Respekt plánuje v nejbližších týdnech odvolat velvyslankyni ČR při EU Milenu Vicenovou. Důvodem má podle týdeníku být její „neschopnost“. Ač informaci sám ministr zahraničí nepotvrdil, ČSSD a ODS tak prý učinila. Současnou velvyslankyni při EU by prý měla nahradit úřadující velvyslankyně ČR v Řecku Hana Mottlová.
Respekt informuje, že plánovaný krok neoficiálně schválila ČSSD a premiér Jan Fischer. Alexandr Vondra z ODS ale celou věc označil za vendetu.
Nečekaný a dosud blíže nevysvětlený tah ministra Jana Kohouta poskytuje prostor ke spekulacím. Milena Vicenová totiž na pozici velvyslankyně ČR při EU vystřídala právě Jana Kohouta. V roce 2007 jej z Bruselu stáhla Topolánkova vláda. Tento krok kritizovali sociální demokraté, jejichž členem Kohout je.
Kritika ze strany ČSSD ještě zesílila, když se Topolánkův kabinet rozhodl nominovat na Kohoutovo místo právě Vicenovou. Ta má totiž blízko k ODS. ČSSD v září 2007 v tiskové zprávě varovala, že jmenování Vicenové na uvolněný bruselský post ohrozí „nejen naše zájmy v EU, ale především by tím vláda ohrozila přípravy na naše předsednictví EU.“
Konkrétně se ČSSD nelíbilo, že Vicenová nemá diplomatické zkušenosti, ani není respektovanou osobností. Jako hlavní kvalifikaci pak sociální demokraté označili její loajalitu k ODS a Mirkovi Topolánkovi.
V kritickém hodnocení Vicenové sociální demokraté nezůstali sami. Respekt cituje politologa Petra Ludlowa, který Milenu Vicenovou označil za „slabý článek“.
Vicenová se ale zprávám o svém odvolání diví. „Já mám za to, že výsledky mojí práce potvrzují, že jsme tady odvedli to nejlepší možné,“ cituje ji server Aktuálně.cz.
Velvyslanectví při EU: hodně práce, málo plesů
Obecným problémem, na který týdeník Respekt v článku upozorňuje, je malý zájem o velvyslanecký post při EU a o posty bruselských úředníků obecně. Velvyslanec při EU je totiž mnohem více úředníkem než „klasickým“ velvyslancem.
Jaroslav Míl, který byl po odvolání Jana Kohouta z Bruselu jedním z kandidátů na tento post k tomu pro Respekt dodává: „Odrazovalo mě to sezení nad papíry a minimální okamžitý výsledek práce. V Bruselu proti sobě máte šestadvacet států a svádíte bitvy často o každou čárku ve větě. Já dávám přednost větší autonomii.“









