PARTNEřI
Příští úterý se v Lucemburku na pravidelném setkání scházejí ministři financí a guvernéři centrálních bank (Rada Ecofin). Jedním z bodů jejich programu je také otázka financování boje s globálním oteplováním, která bude alfou a omegou jednání, jež mají v prosinci v Kodani vyústit v dohodu o nástupci Kjótského protokolu.
Jádrem sporu mezi rozvojovými a rozvinutými státy je právě to, kdo nákladné omezování emisí skleníkových plynů a další opatření zaplatí. Chudé země chtějí velkou část nákladů přesunout na ty bohaté, které svým bouřlivým průmyslovým rozvojem současné problémy způsobily.
Podle předběžných závěrů Ecofinu, které obdržela agentura Reuters, počítá Unie s transfery do rozvojového světa v celkové výši 100 miliard eur. Tyto peníze půjdou nejen do zmiňovaných technologií na snižování emisí, ale také například do vývoje speciálních odrůd rostlin odolných proti suchu nebo do lepšího využívání vodních zdrojů.
Podle zprávy se jedna polovina až dvě třetiny (z hlediska nákladů) nejvýhodnějších příležitostí ke snižování emisí skleníkových plynů v časovém horizontu do roku 2020 nachází právě v rozvojovém světě. Investice do nových technologií se sice částečně zaplatí samy, protože například sníží spotřebu drahých fosilních paliv, nicméně i tak bude potřeba přibližně dalších 100 miliard eur, a to jen do roku 2020, píše se ve zprávě.
Otázkou však zůstává, kdo tuto sumu nakonec zaplatí. Podle podkladů pro Ecofin by část nákladů měla dopadnout na bedra aerolinek a společností provozujících námořní dopravu. „Financování by na globální úrovni mělo probíhat za přispění námořní a letecké dopravy,“ dočteme se ve zprávě.
Emise produkované letadly se za posledních 15 let celosvětově zvedly na dvojnásobek; u lodní dopravy činí za stejné období nárůst 60%. O omezení exhalací produkovaných loděmi a letadly se mluví už dlouho, zatím však bezvýsledně. Zdá se však, že Evropská unie by k němu v nějaké formě přistoupila i v případě, že se nedosáhne dohody na globální úrovni.
Je jasné, že vyspělé země chudším částem světa neposkytnou miliardy eur bez záruk, že za tyto peníze budou emise CO2 skutečně sníženy. Otazníky se nicméně vznáší nad nastavením kontrolních mechanismů.
„Rozdělování podpory musí být založeno na systému oceňujícím skutečnou výkonnost zavedených opatření, který bude motivovat všechny hráče, aby využili svěřené prostředky tím nejlepším způsobem,“ praví se v dokumentu Rady. Je tedy možné že jednotlivé státy, které se budou zajímat o získání prostředků o ně podstoupí s konkrétními projekty soutěž.
Rada Ecofin bude zasedat příští úterý 9.6. v Lucemburku. Klimatická konference v Kodani proběhne v prosinci tohoto roku.