„Proočkovanost“ Evropanů proti chřipce se stát od státu diametrálně odlišuje: od 80% podílu v Nizozemsku až po pouhá 2% v Litvě. Právě to chce Komise změnit, a proto vydala doporučení, aby do roku 2015 tři čtvrtiny všech Evropanů nad 65 let a těch s dlouhodobými zdravotními komplikacemi bylo proti sezónní chřipce očkováno. Komise členským státům sedmadvacítky uložila, aby jí jednou ročně dodávaly zprávy o učiněném pokroku.
Komisařka pro zdraví Androulla Vassiliou k nové iniciativě uvedl: „Musíme jednat teď a zvýšit množství kapacit na výrobu vakcín na sezónní chřipku i na A H1N1, máme však jen málo času. Tato iniciativa přispěje k omezení dopadu sezónní chřipky na ty nejzranitelnější skupiny.“
Evropská exekutiva v tiskové zprávě upozorňuje, že vakcíny proti sezónní chřipce se vyrábějí ve stejných zařízeních jako ty proti A H1N1. Zvyšování „proočkovanosti“ populace tedy podle Komise přispěje i k rozšiřování výrobních kapacit, které se dají případně využít i v boji proti pandemii A H1N1.
Ta po celém světě zatím nakazila asi 100 tisíc lidí, přičemž podle oficiálních údajů jí padlo za oběť 420 postižených. Česko zatím zaznamenalo 17 nakažených; všechny případy se obešly bez vážnějších komplikací. K A H1N1 Vassiliou poznamenala, že máme zatím štěstí, neboť u většiny infikovaných se objevují pouze „mírné nebo středně těžké symptomy“. Ani nový typ viru, který se vyskytl v Kanadě, zatím problémy nepřinesl.
To však není případ sezónní chřipky, které podle údajů Komise každý rok podlehne 40 až 200 tisíc Evropanů. Toto prudce infekční virové onemocnění postihuje Unii během každé zimy. Trpí jím především staří a dlouhodobě nemocní lidé, kteří jsou zastoupeni v unijní populaci asi z jedné čtvrtiny.
Doporučení Komise musí schválit ještě Rada a Evropský parlament.