Souvislosti:
Poskytování poštovních služeb je jednou z nejdůležitějších oblastí ekonomiky, protože ovlivňuje konkurenceschopnost v dalších oblastech a tvoří obrat více než 80 miliard eur – přibližně 1% HDP Unie. Nicméně s nárůstem elektronické komunikace je nutné trh s poštovním službami reformovat.
Směrnice o poštovních službách z roku 1997 (97/67/EC) se zaměřovala na postupné otevírání trhu s poštovními službami konkurenci – zvolen byl podobný postup jako v případě telekomunikací – aby se tato oblast stala konkurenceschopnou za současného garantování universálních služeb občanům (stálost, kvalita služeb za dostupné ceny atd.)
I když směrnice uspěla s liberalizací několika poštovních služeb, po chvíli nedovolila vstup konkurence v oblasti doručování dopisů, které váží méně než 50 gramů. Ačkoli tento druh služby má velmi malý podíl na celkovém odbytu, představuje přibližně polovinu dopisů doručovaných v EU a dovolil současným poskytovatelům udržet si lukrativní exkluzivitu.
Témata:
Komise doufá, že celková liberalizace poštovního sektoru povede k lepším, rychlejším a levnějším službám pro spotřebitele i podnikatele. Odbory ale zdůrazňují, že tento krok povede k propouštění. Mimoto některé členské státy chrání své veřejné služby a jsou proti jejich otevírání soukromému sektoru a zahraničním konkurentům.
Ve Velké Británii, kde na počátku roku 2006 došlo k úplné liberalizaci tohoto sektoru, je poštovní služby levnější a rychlejší. Nicméně Francie, Itálie, Španělsko, Belgie, Řecko a Polsko jsou proti plné liberalizaci poštovního sektoru. Dávají přednost k zavedení určitých ochranných opatření, na jejichž základě by vznikly finanční mechanismy, které by garantovaly závazek univerzálnosti služeb a měly by dlouhé přechodné období.
Společnosti, které usilují o vstup na uzavřený evropský trh poštovních služeb, doufají, že komisař McCreevy vystoupí proti těmto zemím, ale pochybují o tom, zda nová směrnice bude dostatečným nástrojem na prolomení dominantního postavení národních šampiónů.
Zdá se, že nový návrh Komise nepůjde příliš daleko a že pouze zruší zbývající „ponechané oblasti“ (ve kterých členské země mohou omezit vstup cizích společností, jako je to nyní v případě doručování dopisů lehčích než 50 gramů).
Ovšem vstup nových firem na trh může být obtížné, pokud si dřívější držitelé ponechají jedinečný přístup do veřejných poštovních sítí, což zahrnuje majetek a infrastrukturu jako pošty, poštovní schránky a pošťáky.
Stanoviska:
Poštovní operátoři v Belgii, na Kypru, ve Francii, v Řecku, Itálii, Maďarsku, Lucembursku, Polsku, Španělsku a na Maltě věří, že univerzální poštovní služby nebudou efektivně chráněny plánovanými opatřeními Komise, a to především z důvodu nedostatku financí. „Je podstatné, že opravdu efektivní opatření na financování universálních poštovních služeb jsou rozpoznána a implementována dříve, než bude odstraněno pouze jedno, které se dosud jako jediné ukázalo být účinné, když bylo vhodně definováno: omezená ponechaná oblast,“ prohlašují ve společné tiskové zprávě.
Polská pošta varovala, že zrušení „ponechané oblasti“ může vést k „poklesu v kvalitě služeb co se týče doby doručení a četnosti, stejně jako četnosti vybírání schránek a úředních hodin na poštách“.
UNI Europa Postal, která zatupuje zájmy evropských odborů v poštovní oblasti, dodala: „Máme problémy v nalezení pozitivního sociálního dopadu, který by vyplýval z plného otevření trhu.“
Royal Mail ve velké Británii doufá, že uvažovaný přístup umožní rozvoj vzkvétajícího trhu. Proto věří, že konkurenti musí být schopni si vybrat mezi vybudováním alternativních sítí nebo získáním přístupu do současných na základě nediskriminační báze za ceny, které odpovídají nákladům. „Toto musí být zakotveno v jakékoli nové směrnici o poštovních službách.“
Další kroky:
Zítra by Komise měla předložit návrh nové směrnice o poštovních službách, která by měla vést k jejich liberalizaci v roce 2009. Rada a Parlament by se měla návrhem Komise zabývat roku 2008.







