Souvislosti:
Evropská komise dlouhodobě vyvíjí tlak na liberalizační proces a vytvoření vnitřního trhu s energiemi, které bude podle ní klíčové pro „snížení cen energie, zvýšení bezpečnosti zásobování a zesílení konkurenceschopnosti“. Konkrétní kroky, které měly vést k tomuto cíli EU podnikla již v roce 2003, kdy byly schváleny směrnice 2003/54/ES a 2003/55/ES stanovující podmínky pro fungování vnitřního trhu s elektřinou, respektive plynem.
Liberalizační úsilí jednotlivých států sedmadvacítky dosahuje velmi rozdílných hodnot. Mezi tradiční zastánce volného trhu s energiemi patří např. Velká Británie. Do opačného tábora se z velkých zemí řadí především Španělsko a Francie. Nové směrnice neznamenaly pro většinu států, které se až do té doby liberalizaci bránily, žádný podstatný impuls ke změně jejich postoje. Zmínění hlavní odpůrci liberalizace dokonce shodně přijali opatření proti možnému převzetí svých „energetických šampiónů“ ze zahraničí.
Komisi v roce 2006 došla trpělivost. Rozeslala sedmnácti členským státům Unie varovné dopisy upozorňující tyto země na nesoulad jejich národní legislativy s výše zmíněnými směrnicemi. Těmito slovy tehdy celou situaci komentoval komisař pro energetiku Andris Piebalgs: „Členské státy musejí rychle a úplně provést směrnice o plynu a elektrické energii, nejenom co do formy, ale i ve věci samé. Po důkladném zkoumání se Komise rozhodla, že zahájí značný počet řízení pro nesplnění povinnosti vůči členským státům, které tato pravidla neaplikovaly včetně opatření nezbytných pro dosažení vyšší úrovně růstu a konkurenceschopnosti v Evropě.“
Témata:
Kromě tradičních hříšníků se tehdy v hledáčku Komise ocitly k všeobecnému překvapení i státy jako Velká Británie nebo Česko. Mezi hlavní oblasti, kde členské země podle Komise v transpozici směrnic selhaly patřilo především přetrvávání regulovaných cen, nedostatečný „unbundling“, v praxi nefungující volný výběr dodavatele energií, preferenční přístup k některým subjektům a nedostatečné informace o původu elektrické energie.
Proč tedy dorazil varovný dopis i do Česka, kde neexistují a ani v roce 2006 neexistovala omezení pro nákup energetických firem cizinci, funguje nezávislý regulační úřad a distribuce energií je oddělena od přepravy a výroby? Podle Komise česká strana nevyhověla řadě ustanovení obou zmíněných směrnic např. v oblasti „povinnosti veřejné a univerzální služby“, „unbundlingu“, přístupu třetích stran do soustavy v určitých přeshraničních propojovacích článcích nebo zveřejňování obchodních podmínek pro uskladnění plynu. Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracovalo pro EK odpověď s vysvětlením, která ale Komisi neuspokojila a své námitky až na několik výjimek zopakovala v prosinci 2006. Následoval další zdlouhavý proces podrobného vysvětlování, který vedl k - pro českou stranu úspěšnému - konci: v prosinci minulého roku došlo k zastavení vytýkacího řízení vůči České republice.
Rozhodnutí Komise kromě vlády přivítala také společnost ČEZ. Specialistka Sekce evropské agendy ČEZ Zuzana Krejčiříková pro EurActiv uvedla: „Zastavení řízení potvrzuje, že evropská směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou je v České republice řádně implementována. Pokud jde konkrétněji o ČEZ, požadavky směrnice byly provedeny již v roce 2006 a naše společnost není předmětem žádného šetření ze strany Evropské komise pokud jde o jejich implementaci.“