PARTNEřI
Island je na členství v Unii připraven a neexistuje tedy žádný důvod, proč by se mělo se zahájením přístupových rozhovorů déle otálet, shodli se včera eurokomisaři. I přesto, že od chvíle, kdy švédské předsednictví převzalo přihlášku z rukou islandského ministra zahraničí Ossura Skarphedinssona (EurActiv 24.7.2009), uteklo jen několik měsíců, o získání „zelené“ od komisařů nikdo příliš nepochyboval (EurActiv 17.2.2010).
Důvodem je i vysoká úroveň harmonizace islandského práva s evropským acquis, která souvisí s účastí Islandu v schengenském prostoru, kde neexistují hraniční kontroly, a s jeho členstvím v Evropském hospodářském prostoru.
Šéf islandské diplomacie Skarphedinsson pozitivní hodnocení, které se jeho zemi od Evropské komise dostalo, ocenil a označil jej za důkaz, že „Island je dobře připraven pro přístupové rozhovory, které byly umožněny již existující integrací s Evropskou unií.“
Jerzy Buzek, předseda Evropského parlamentu, na adresu Islandu uvedl: „Jsem hluboce přesvědčen, že Island do rodiny Evropské unie patří.“
Doporučení Evropské komise uvítala i Česká republika, která se členem Unie stala v roce 2004. Podle oficiálního stanoviska ministra pro evropské záležitosti Juraje Chmiela by „dynamika procesu rozšíření, a to nejen Islandu, ale i dalších zemí, měla záviset nejen na schopnosti Unie absorbovat nové členské státy, ale především na vlastní připravenosti uchazečů o vstup.“
Dobrá práce, Islande
Evropská komise, která připravenost Rejkjavíku na členství posuzovala hned v několika oblastech (politické, ekonomické a právní), včera ve své zprávě, která je v plném znění k dispozici zde, uvedla, že Island do puntíku splňuje tzv. Kodaňská kritéria. Ta byla Evropskou unií odsouhlasena na summitu v Kodani v roce 1993, resp. v Madridu o dva roky později, a kladou na zemi, která se uchází o členství v Unii, určité nároky: uchazeč musí mít stabilní instituce zajišťující právní stát a dodržování lidských práv, fungující tržní ekonomiku a musí být schopen převzít patřičnou unijní legislativu.
I přesto, že severoevropský ostrov, který byl až do roku 1944 součástí Dánského království, těmto podmínkám vyhovuje, komisaři vytipovali oblasti, na kterých se musí ještě zapracovat. V této souvislosti pak poukázali především na existenci úzkých vazeb mezi politickou elitou a obchodními kruhy, které by mohly vyústit až ve střet zájmů. Význam této provázanosti ještě vzrostl poté, co vloni na podzim ostrovní ekonomiku hluboce zasáhla finanční krize.
Rekordní vstup do EU?
I přesto, že se Island již několik let úspěšně podílí na integraci Evropy, Islanďané se přímému členství v evropských strukturách vytrvale bránili. Důvodem byla (a stále je) především obava ze zavedení přísných kvót na výlov ryb a příchod rybářů z ostatních členských států do islandských výsostných vod.
Ke změně názoru Islanďany pravděpodobně přiměla až finanční krize, která se na ostrov přihnala minulý rok a způsobila krach zdejšího bankovního systému. I tak ale zůstává podpora plnému členství v Unii mezi islandským obyvatelstvem velmi nízká.
„Veřejné mínění je důležité a Komise ho samozřejmě sleduje. Posledních několik let mělo tendenci ukazovat spíše podporu vstupu do Unie. I když je pravda, že v posledních měsících nastala změna a podpora viditelně klesá. Na vině je podle všeho ekonomická a finanční krize, která na Island dopadla zvlášť těžce,“ uvedl komisař pro rozšíření Štefan Füle v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Podle nového eurokomisaře by klesající podpora Islanďanů jejich členství v EU mohla mít i jiné vysvětlení, a to spor s Británií a Nizozemskem o banku Icesave.
„Je to něco, s čím můžeme pracovat“
Ač někteří komentátoři předpovídají, že Island do Evropské unie vstoupí během rekordního času, podle jiných by tato úvaha mohla být mylná. Cestu Islandu mezi členské země Unie by totiž mohl výrazně zpomalit spor s Velkou Británií a Nizozemskem o kompenzaci vkladů jejich občanů, kteří měli své úspory v Icesave - internetové pobočce zkrachovalé banky Landsbanki.
Vyřešení tohoto sporu je rovněž podmínkou Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie o poskytnutí finanční pomoci zemi. Navíc Londýn i Amsterdam Rejkjavíku pohrozily, že pokud své dluhy přesahující 5 miliard dolarů (zhruba 90 milionů Kč) nesplatí, může se se svým členstvím v Unii rozloučit (EurActiv 1.9.2009).
Situace se ještě více zamotala poté, co islandský prezident Olafur Grimsson vetoval parlamentem schválený zákon o kompenzacích (EurActiv 6.1.2010). K tomuto kroku se odhodlal poté, co islandští obyvatelé začali proti zákonu protestovat a odeslali hlavě státu petici. Podle islandské ústavy se o dalším osudu prezidentem zamítnutého zákonu musí rozhodnout v lidovém referendu. To je naplánováno na 6. března.
„Nepodceňuji situaci, do které nás Icesave přivedl, my jsme jasně řekli, že budeme pozorně sledovat schopnost Islandu implementovat příslušné zákony v tomto kontextu," řekl komisař Füle.
Podle posledních zpráv islandská vláda obdržela od Nizozemska a Velké Británie revidovaný návrh na kompenzaci ztracených vkladů. „Věřím, že je to něco, s čím můžeme pracovat,“ uvedla islandská premiérka Johanna Sigurdarđóttir.