PARTNEřI
"EU učinila první krok a my doufáme, že se k ní připojí i další vyspělé země," prohlásil evropský komisař pro životní prostředí Stavros Dimas při představování plánu na zvýšení mezinárodní pomoci rozvojovým zemím.
EU se svým návrhem snaží odblokovat jednánání o mezinárodní postkjótské dohodě, která by měla být uzavřena na prosincové konferenci v Kodani.
Podle odhadu Komise se finanční potřeba rozvojových zemí do roku 2020 vyšplhá na 100 miliard eur ročně, pokud se země na ambiciózním plánu v Kodani domluví. Evropská exekutiva předvídá, že 22-50 miliard eur bude pocházet z veřejných rozpočtů.
Na snížení emisí v rozhodujících odvětvích (průmyslu, energetice a zemědělství) a na řešení otázky odlesňování bude podle návrhu Komise potřeba 10-20 miliard eur. Částka na vyrovnání se s následky klimatických změn je odhadována na 10-24 miliard eur. Další 1-3 miliardy eur budou odhadem potřeba na podporu vytváření kapacit a výzkum.
Kromě toho Evropská komise v návrhu vyčlenila 5-7 miliard eur na urychlení implementace nové dohody o klimatu v letech 2010-2012 předtím než tato dohoda vstoupí v platnost. V návrhu je také doporučení, aby se EU zavázala k tomu, že bude od příštího roku rozvojovým zemím poskytovat částku v rozsahu od 500 miliónů do 2,1 miliardy eur ročně.
Způsob výpočtu částky jakou by měly jednotlivé vyspělé země poskytovat, se odvíjí od platební schopnosti dané země měřené výší HDP, a od velikosti jejího podílu na emisích. V závislosti na váze každého faktoru se bude EU podílet 10-30% na celkové výši pomoci rozvojovým zemím.
Zohlednění odpovědnosti za emise při výpočtu je pro EU horkým tématem. Oproti variantě založené pouze na výši HDP je totiž částka, kterou by musela vydat, o poznání nižší. Jaká suma z širokého intervalu 2-15 miliard eur to nakonec bude, se uvidí podle toho, na jaké variantě se země v Kodani dohodnou.
Mimoto Komise navrhuje, aby země s menšími ambicemi ve snižování emisí nesly i větší finanční břemeno (EurActiv 8.9.2009).
Tři zdroje financí
Vedle mezinárodní pomoci počítá EU s tím, že významnou část břemena ponesou samy rozvojové země.
Návrh Komise předpokládá, že okolo 20–40 % z celkové částky by mělo být hrazeno z veřejných a soukromých zdrojů v rozvojových zemích. Chudé země by podle ní měly investovat zejména do opatření vedoucích ke zlepšení energetické účinnosti, což se jim vrátí v podobě nižších nákladů na energii.
Jako třetí zdroj financování je v návrhu uveden mezinárodní trh s emisními povolenkami. Ten by podle plánu mohl zvýšit zdroje asi o 40% a zároveň snížit potřebu financí z veřejných zdrojů.
Politická oběť klimatických změn?
Objevují se názory, že po vyvinutí nátlaku členskými zeměmi je současná plánovaná částka pomoci nižší, neboť podle původních návrhů měla být EU připravena vydávat 13–24 miliard eur ročně (EurActiv 9.9.2009). Komisař Dimas ale tato obvinění odmítl.
Dimas také poukázal na to, že díky unijnímu systému obchodování s emisními povolenkami představují evropské společnosti hlavní zdroj financování projektů na snižování emisí v rozvojovém světě v rámci "Mechanismu čistého rozvoje" (CDM) OSN.
Ekologičtí aktivisté ovšem namítají, že jsou částky oproti původním slibům o poznání nižší. Po EU žádají, aby současnou pomoc rozvojovým zemím navýšila alespoň o 35 miliard eur ročně.
Spoluúčast jednotlivých členských zemí
Podle Komise by se pro výpočet příspěvku jednotlivých členských zemí použil již výše zmíněný mezinárodně platný princip. Dodává ale, že za určitých podmínek by se v některých státech postupovalo individuálním způsobem.
Podle Dimase může tato situace nastat například ve členské zemi, která musí nakupovat velké množství emisních povolenek v důsledku své závislosti na uhlí, bez ohledu na to, že má vyšší HDP.
Evropskou unii čeká v této otázce ještě vášnivá debata.Země jako například Polsko zdůrazňují, že způsob určení příspěvků jednotlivých zemí je rozhodující pro podobu plánu, který EU v Kodani představí.
Vnitřní záležitosti by ale podle Dimase mohly být dojednány až po kodaňké konferenci. Odvolává se při tom na jednání o klimatu a energetice v minulém roce.
Pomoc financovaná z rozpočtu EU?
Komise upřednostňuje, aby pomoc rozvojovým zemím šla přes unijní rozpočet, čímž by do procesu mohl zasahovat Evropský parlament. Jiné její varianty počítají s vytvořením zvláštního "Klimatického fondu" mimo společný rozpočet nebo s přímými platbami členských států.
Evropská exekutiva počítá s financováním pomoci z výnosů obchodu s emisními povolenkami. Odhaduje, že do roku 2020 by dobře fungující trh s povolenkami mohl poskytovat 38 miliard eur ročně. Zatím ovšem existuje jen neurčitá dohoda o tom, že 50% výnosů "by mělo" být použito na boj s klimatem. Návrh budou projednávat evropští lídři na svém říjnovém summitu. Nyní je řada na členských státech, aby rozhodly, zda přistoupí na návrhy evropské exekutivy.