Komise se chystá zakročit proti bankovním poplatkům

PARTNEřI

Šetření v sektoru komerčního bankovnictví bylo zahájeno v červnu roku 2005. Veřejná diskuse, která vypukla v červenci loňského roku po zveřejnění předběžné zprávy, ukázala na rozdílné postoje k problematice mezibankovních poplatků.

Mezibankovní poplatky platí banka příjemce bance, ze které je převod zadáván, za každou operaci s platební kartou u obchodníků.

Ve své včera vydané závěrečné zprávě Komise uvádí, že na trhu s platebními kartami existuje řada oblastí, které mohou být v rozporu s pravidly pro hospodářskou soutěž na trzích s platebními kartami, platebními systémy a s produkty drobného bankovnictví. Překážky hospodářské soutěži se pak odráží ve velkých rozdílech v bankovních poplatcích.

Komisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroes říká: „Šetření nalezlo řadu překážek volné soutěži, které zbytečně zvyšují náklady služeb drobného bankovnictví jak z pohledu evropských firem, tak zákazníků.“

Hodnota spotřebitelských plateb v celém odvětví platebních karet dosahuje 1.350 miliard eur. Odvětví získá ročně odhadem 25 miliard eur z poplatků, píše se ve zprávě Komise. Mimořádnou pozornost vyvolávají zejména:

• Vysoce koncentrované trhy v mnoha členských zemích
• Velké rozdíly v poplatcích účtovaných obchodníkům napříč členskými zeměmi
• Velké rozdíly v mezibankovních poplatcích mezi bankami v EU
• Vysoké a trvalé výnosy
• Pravidla a praktiky, které oslabují konkurenci v sektoru drobného bankovnictví
• Odlišné technické standardy napříč EU.

Téma mezibankovních poplatků je ústředním bodem diskuse mezi Komisí a odvětvím. Ačkoliv firmy jako VISA nebo MasterCard argumentují tím, že je tento poplatek nezbytný pro účinné fungování jejich systémů, Komise je přesvědčená, že pro to neexistuje ekonomický důkaz a že „většina vydavatelů platebních karet by byla v zisku i s daleko nižší hladinou mezibankovních poplatků nebo dokonce bez jakýchkoliv mezibankovních poplatků“.

Komise však nejde tak daleko, aby navrhovala úplné zrušení mezibankovních poplatků. Požaduje však, aby byly stanovované na „spravedlivé úrovni“. Naplňování tohoto požadavku chce pak namátkově kontrolovat.

Kroes říká, že Komise nebude váhat před „úplným využitím svých pravomocí v rámci zákonů na ochranu hospodářské soutěže, aby se v případě, že budou tyto překážky výsledkem nesoutěžního chování s překážkami na trhu s platebními kartami i jinde vypořádala“.

Odvětví drobného bankovnictví, jehož obrat Komise odhaduje na 250-275 miliard eur ročně, vytváří zhruba 2% HDP Evropské unie. Podle zprávy Komise je však "rozdrobené" podél národních hranic a dále rozdělené překážkami hospodářské soutěži a regulačními, právními a kulturními rozdíly.

Konkrétně Komise spatřuje potíže v následujících oblastech hospodářské soutěže:

• Souvislost mezi vysokými zisky, vysokou koncentrací na trhu a překážkami pro vstup v některých členských státech
• Úvěrové registry mohou být používané k zamezení vstupu nových firem do odvětví
• Spolupráce mezi bankami
• Prodej vázaných produktů
• Překážky mobilitě zákazníků

Nicola Jentzsch, vedoucí Evropského výzkumného institutu pro úvěry při CEPS (Centrum pro evropská politická studia) říká: „Více konkurence v sektoru drobného bankovnictví je jen prospěšné: povede to k zlepšení kvality služeb, nižším cenám a vyšším úsporám v celé EU.“ Jentzsch dále dodává: „Šetření bychom měli chápat jako naději na posílení hospodářské soutěže.“

Výkonný viceprezident společnosti Visa Europe Steve Perry varoval před velkým omezováním mezibankovních poplatků a citoval zkušenosti z Rakouska a Španělska, kde omezení těchto poplatků vedlo k „nárůstu nákladů a k nulovému poklesu konečných cen“. Perry ovšem dodává, že Visa je „ráda, že Komise uznala, že mezibankovní poplatky mají svou roli“.

Prezident MasterCard Europe Javier Perez se rovněž mezibankovních poplatků zastává. Pro EurActiv.com sdělil: „Je jasné, že náklady existují a že je někdo musí zaplatit.“ Perez dodal, že vytvářením tlaku na mezibankovní poplatky se Komise stává „překážkou na cestě k vytvoření Jednotné evropské platební zóny (SEPA).“ Na otázku zda by byl spokojený, kdyby byly mezibankovní poplatky regulované na evropské úrovni, uvedl, že by dal „přednost čemukoliv, co bude srozumitelné“.

Prezident bankovní skupiny ESBG Heinrich Haasis uvedl: „Úspory a spolupráce mezi bankami zabraňuje kombinaci vysoké bankovní koncentrace a nadměrných zisků, což je stav, který Komise po právu kritizuje. Evropští občané budou mít nepochybně z pluralistického bankovního sektoru prospěch.“

Xavier Durie, vrchní tajemník sdružení obchodníků EuroCommerce říká: „Dnešní zpráva hlídacího psa hospodářské soutěže v Evropě je pouze dalším odsouzením her, které Visa, MasterCard a s nimi spojené banky hrají aby maximalizovali své příjmy na úkor evropských zákazníků. Doufáme, že se Komise postaví čelem k probíhajícím antimonopolním krokům proti společnostem MasterCard a Visa“.

Jimm Murray, ředitel evropské organizace spotřebitelů BEUC uvedl: „Fakta jsou jasná. Banky ve skutečnosti nechtějí soutěžit a ze spotřebitelů čerpají své nadměrné zisky. Současné zneužívání musí přestat. Spotřebitelé potřebují více informací a více transparentnosti kombinované se snadnými a levnými možnostmi jak změnit banku. Spoléháme se, že Komise toto zajistí.“

• Podle Komise bude v oblastech, kde překážky v odvětví drobného bankovnictví přetrvávají, zapotřebí antimonopolního šetření.
• Antimonopolní šetření Komise v případě mezibankovních poplatků firmy MasterCard stále není uzavřené
• Očekává se také rozhodnutí v případě společnosti Visa, na kterou se vztahuje výjimka pro mezibankovní poplatky. Výjimka ovšem vyprší do konce letošního roku.