PARTNEřI
„Evropská digitální knihovna zdvojnásobila své sbírky“, hlásá páteční titulek ve zprávě Evropské komise. „Otázka společného postupu ohledně internetových autorských práv v EU je však stále nevyřešena,“ zní jeho pokračování. Ano, na startu projektu evropské digitální knihovny Europeana v listopadu 2008 v ní byly dva miliony děl, nyní 4,6 milionů děl a do konce roku 2010 by se jejich počet měl vyšplhat až k deseti milionům. To je sice úspěch, ovšem jen relativní.
„Digitalizace knih je sice herkulovským úkolem, zpřístupňuje však umělecká díla milionům občanů v Evropě i mimo ni. Proto vítám počáteční úsilí členských států a jejich kulturních institucí, které vynakládají při vytváření sbírek evropské digitální knihovny,“ uvedla ke zveřejněným číslům Viviane Reding, evropská komisařka pro informační společnost a média.
Jak ovšem Reding druhým dechem připomíná, zpřístupňování autorsky chráněných děl zatím postupuje hlemýždí rychlostí. Na vině jsou podle ní především odlišná pravidla v různých členských státech Unie a jejich neochota „jít s dobou“.
„Je však znepokojující, že v knihovně Europeana je k dispozici pouze pět procent všech digitalizovaných knih v EU. Rovněž bych chtěla poukázat na to, že téměř polovina digitalizovaných děl v knihovně Europeana pochází z jediné země, zatímco všechny ostatní členské státy stále výrazně zaostávají,“ uvedla Reding.
Tímto nejpilnějším státem je Francie, zatímco ostatní země s tradičně velkými knihovními fondy jako jsou Itálie, Řecko, Velká Británie nebo Španělsko hodně pokulhávají. Česko je ve statistikách uvedeno s nelichotivým příspěvkem pod 0,1 % (v poměru k celkovému fondu knihovny Europeana).
„Z mého pohledu je především patrné, že členské státy se musí zbavit pocitu závisti vůči pokroku dosaženému na jiných kontinentech a musí konečně samy učinit nezbytné kroky. Rovněž se ukazuje, že samotná knihovna Europeana nebude postačovat k začlenění Evropy do digitální mapy světa. Musíme lépe spolupracovat a přizpůsobit rámec autorských práv v Evropě digitálnímu věku,“ nabízí recept k pokroku Reding.
„Do knihovny Europeana nejsou v tomto okamžiku z právních důvodů zahrnuta již nevydávaná díla (zhruba 90 % knih v evropských národních knihovnách) ani „osiřelá“ díla (jejichž podíl ve sbírkách děl chráněných autorskými právy se odhaduje na 10 až 20 %), která jsou sice stále chráněna autorskými právy, ale u nichž nelze určit autora,“ dočteme se ve zprávě Komise. Úprava příslušné legislativy tak, aby mohla Europeana zahrnovat také tato díla, je podle EK nyní hlavním úkolem pro evropské politiky.
Spor v rámci Komise i s členskými státy – o Google
Problémy s naplňováním evropské knihovny Europeana jsou pouze špičkou ledovce v boji o nastavení pravidel pro fungování autorské ochrany knih (a dalších děl) na unijní úrovni. Velká diskuse se v této souvislosti vede také o uplatnění Google Books na unijní půdě.
U tohoto amerického projektu nejenže nepanuje shoda mezi některými státy a Komisí (jak bývá obvyklé), ale dokonce ani v rámci evropské exekutivy (zatímco Reding je spíš pro volnější přístup, komisař pro vnitřní trh Charlie McCreevy pro tvrdé omezení).
Američtí vydavatelé uzavřeli v říjnu roku 2008 dohodu s organizacemi Authors Guild a Association of American Publishers sdružujícími autory a vydavatele knih v USA, která předpokládá, že Google bude moci na Internetu zveřejnit miliony chráněných děl, přičemž jejich autoři dostanou kompenzaci ze speciálního fondu (který disponuje 125 miliony dolarů). Dohodu ještě přezkoumává americké ministerstvo spravedlnosti.
Řadě evropských států se však nelíbí, že Google skenuje také díla evropských autorů vydaná v USA a to bez jejich dotázání. Německo, kde mimochodem sídlí největší evropské vydavatelské domy, proto na jaře tohoto roku za českého předsednictví podalo podmět k prošetření těchto praktik (EurActiv 29.5.2009). Komisař Charlie McCreevy svolal k této otázce na 7. září do Bruselu veřejné slyšení.