PARTNEřI
Přestože práce na technické úrovni dosud neskončily, je před námi na stole několik návrhů, uvedl slovinský ministr hospodářství Andrej Vizjak.
„Pokud bude dostatek politické vůle, jsem si jistý, že řešení budeme mít již brzy, možná dokonce za francouzského předsednictví,“ prohlásil Vizjak.
Hlavní překážkou ve vyjednáváních o komunitárním patentu a systému urovnávání sporů, která trvají již více než deset let, zůstává i nadále otázka překladů.
Slovinské předsednictví proto navrhuje dvě možnosti. Jedna předpokládá vytvoření „flexibilního patentu“, který by jeho majiteli pomohl v rozhodování ve které zemi by byl daný vynález chráněn. V druhé variantě by byl proveden překlad do všech oficiálních jazyků EU pomocí automatického překladače. Většina členských zemí přitom podporuje druhou možnost.
Hlavním rozdílem mezi oběma variantami je, že v druhém případě nemají překlady oproti první variantě právní status.
V případě komunitárního patentu předsednictví jasně vyzdvihlo otázku nákladů. Nákladově efektivní patentní systém by byl přínosem především pro malé a střední podniky.
Joachim Rohwedder, místopředseda VDMA, největší evropské strojírenské asociace, tento názor zastává také a uvedl, že vysoké náklady představují hlavní překážku pro malé a střední podniky, které kvůli tomu neusilují o udělení patentu.
„Patentní registrace v Evropě je v dnešní době daleko nákladnější než ve Spojených státech a Japonsku. Velkým břemenem jsou zejména požadavky na překlad,“ prohlásil Rohwedder. Komunitární patent by podle něj měl mít nákladově efektivní „jazykový režim“.
Komisař pro vnitřní trh Charlie McCreevy, slovinské předsednictví pochválil za „mimořádné úsilí, které věnuje pokroku v této otázce“.
Vedle jednání o patentech ministři vzali na vědomí také pokrok v oblasti iniciativy „lepší regulace“. Další omezování administrativní zátěže je podle nich pro posilování konkurenceschopnosti Evropy nezbytné.
V roce 2007 se Rada shodla na snížení administrativní zátěže do roku 2012 o 25%.
Komisař pro oblast průmyslu Günter Verheugen uvedl, že Komise v dohledné době dokončí přezkoumávání evropské legislativy a do konce roku představí další balíček k jejímu zjednodušení do konce roku.
Česká republika, která má omezování administrativních bariér jako jednu z pravděpodobných priorit svého předsednictví v Radě EU v roce 2009, vystoupila v Radě s návrhem na přijetí ještě významnějších kroků. Českou delegaci podpořila Velká Británie a posléze se přidaly i další země – Dánsko, Estonsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko. Očekává se, že návrh podpoří také Litva a Irsko.
Slovinský ministr pro státní správu Gregor Virant tuto deklaraci označil za „zajímavou a užitečnou“, zdůraznil ale, že nejde o společný evropský projekt a je proto třeba se zaměřit na původní iniciativu „lepší regulace“.
Ministři dále souhlasili s vytvořením podmínek, které by omezily fragmentaci evropského trhu s rizikovým kapitálem, který by měl pomoci překonat nedostatek investičního kapitálu pro financování malých a středních podniků.