PARTNEřI
Souvislosti:
Mnoho analytiků považuje finanční injekci pro Rumunsko za nevyhnutelnou vzhledem k tomu, že tato země má velmi podobné problémy s kapitálovým účtem platební bilance a rozpočtovými deficity jako čerství dlužníci MMF – Lotyšsko, Ukrajina a Maďarsko. V případě posledně jmenovaného státu „přiklepla“ Unie spolu s MMF 25 miliard v rámci záchranného balíčku v listopadu. Tato suma je nejvyšší půjčkou ve prospěch rozvíjející se ekonomiky od začátku krize.
Co se týká Lotyšska, jsou potíže zesíleny ještě pádem čtyř-koaliční vlády, k němuž došlo minulý týden. Na konci roku 2008 tato pobaltská země dostala od MMF půjčku ve výši 7,5 miliardy eur. Kromě rozpočtu MMF (1,7 miliard eur) se na ní podílela také Unie, Světové banka, severské a ostatní pobaltské státy, Polsko a také Česko.
Joaquin Almunia, komisař pro měnové otázky, nedávno vyjádřil značné znepokojení nad propady kurzů měn východoevropských zemí. Především jmenoval Polsko, Maďarsko, Rumunsko a Česko. Podobné problémy se netýkají Slovenska, které právě vstoupilo do eurozóny a také Bulharska – to razí politiku pevného navázání své měny na euro.
Témata:
„Konkrétní výši půjčky určíme ve chvíli, kdy budeme znát přesné podmínky, které ji budou podmiňovat. Pokud s nimi nebudeme spokojeni, je možné, že k dohodě vůbec nedojde,“ nechal se slyšet rumunský ministr financí Gheorghe Pogea. Bukurešť oficiálně potvrdila, že o půjčce jedná ve středu. Její delegace tento týden zahájila rozhovory se zástupci MMF ve Washingtonu.
Rumunská měna lei ztratila jen za poslední rok asi 20% své hodnoty, přičemž největší pokles (až k rekordní hranici 4,3 lei za 1 euro) zaznamenala během prosince 2008 a letošního ledna. Nezaměstnanost se podle odhadů během roku 2009 zvýší o celých 5% - očekává se masivní propouštění v automobilkách i v ostatních průmyslových odvětvích.
Mugur Isărescu, šéf rumunské centrální banky potvrdil sice, že vyjednává o půjčce, nicméně odmítl upřesnit, o kolik peněz se bude u MMF ucházet. Podle hlavního ekonoma Societé Générale v Rumunsku Ariela Emiriana bude tento stát potřebovat 4 až 6 miliard eur, a to zejména na stabilizaci tamního bankovního sektoru. Emirian druhým dechem odmítl spekulace o srovnatelnosti situace Rumunska a Maďarska, které podle něj čelí mnohem vážnějším problémům než jeho země.
Vládní koalice v ohrožení
Rumunský tisk v poslední době čile spekuluje o stabilitě nově vytvořené koalice Liberální demokracie (PDL) blízké prezidentu Traianu Basescovi s levicovými Sociálními demokraty (PSD). Obě partaje mají totiž značně odlišné programy a očekává se, že levice ostře vystoupí proti navrhovaným rozpočtovým škrtům.
Podle Timothyho Ashe, šéfa Bank of Scotland pro střední a východní Evropu, bude mít rumunská vláda velké problémy s odsouhlasením úsporných opatření, což může „významně ovlivnit vztahy s MMF“.
Krize ve východní Evropě je zvladatelná
Erik Berglof, hlavní ekonom Evropské banky pro obnovu a rozvoj, prohlásil, že problémy východní Evropy jsou „zvladatelné“, pokud banky ze západu budou svým východním „dcerám“ ochotny půjčovat dostatek prostředků. „Jestliže tyto peněžní toky nevyschnu, máme velkou část potíží úspěšně vyřešenu,“ řekl Berglof. Podle společnosti JPMorgan budou evropské banky kvůli ztrátám na půjčkách ve střední a východní Evropě nuceny navýšit svůj kapitál do roku 2010 asi o 40 miliard eur.