PARTNEřI
Souvislosti:
Zvolení Demetrise Christofiase do funkce kyperského prezidenta v únoru 2008 vzbudilo velké naděje na znovusjednocení tohoto středomořského ostrova, protože Christofias má dobré osobní vztahy s lídrem turecké komunity Mehmetem Alí Talatem. Kypr je rozdělen na dvě části již od roku 1974, kdy se zde vylodily turecké jednotky s cílem zabránit tomu, aby Řecko ostrov anektovalo.
Jedním z nadějných momentů ilustrujících oteplení vztahů bylo v dubnu 2008 znovuotevření hraničního přechodu Ledra, který se nachází uprostřed hlavního města Nikósie.
Christofias je generálním tajemníkem strany AKEL, což je marxisticko-leninistická partaj. Stal se tak první hlavou státu v EU s komunistickými postoji. S lídrem mezinárodně neuznávané Severokyperské turecké republiky Mehmetem Alí Talatem, který je také levicovým politikem, mají dobré vztahy. Rozhovory mezi těmito dvěma politickými vůdci pozvolna pokračují pod dohledem Alexandera Downera, zvláštního poradce OSN pro Kypr a bývalého australského premiéra. Christofas v rozhovoru pro EurActiv řekl, že by mezinárodnímu společenství vzkázal, aby se nevměšovalo do rozhovorů a doporučil Turecku konstruktivní přístup k jednání.
Témata:
Kyprianou ve svém projevu v bruselském think-tanku European Policy Centre připomněl, že Turecko se roku 2004 v tzv. Ankarském protokolu zavázalo, že otevře své přístavy a letiště kyperským občanům a společnostem. Tyto závazky jsou obsaženy také v tureckém vyjednávacím rámci pro přistoupení k EU. To, jak řekl Kyprianou, dělá z této dohody nedílnou součást tureckých snah o vstup do Evropské unie. „Faktem je, že Turecku se nepodařilo splnit všechny tyto závazky,“ řekl Kyprianou, který se do národní politiky vrátil vloni z postu eurokomisaře pro zdravotnictví. Zmíněnými „nesplněnými závazky“ Kyprianou myslí normalizaci vztahů s Kyprem, uznání Kypru a příspěvek k mírovému řešení kyperského problému.
Několik kapitol tureckých přístupových jednání s EU je v současnosti blokováno – pět z nich zastavila Francie, tři Rakousko a Německo. Osm kapitol blokuje Rada, kvůli tomu, že Turecko nejedná podle Ankarského protokolu. Hlavní turecký vyjednavač Egemen Bagiş nedávno EurActivu řekl, že věří v rychlé odblokování přístupových rozhovorů (EurActiv 8.10.2009).
Ankara není v rozhovorech s Kyprem konstruktivní
Kyprianou připomněl, že v rozhovorech o znovusjednocení ostrova, na které dohlíží OSN, není Turecko jen pozorovatelem ale hlavním aktérem. Postěžoval si, že Ankara v tomto ohledu „není konstruktivní“. Následně však ministr uznal, že Turecko udělalo od roku 2003 pokrok. V roce 2003 Ankara o kyperském problému prohlásila, že „není o čem vést diskuzi“. Od té doby, řekl kyperský ministr, Turecko uznalo, že „existuje problém“, který je třeba řešit. Současná vyjednávání podle ministra pokračují právě „díky tomuto uznání problému“.
„Rozhovory však bohužel nepokračily kupředu,“ postěžoval si šéf kyperské diplomacie. Nepřišly prý pozitivní kroky, které by vedly ke znovusjednocení Kypru. Problémem z jeho pohledu je, že Ankara chce dosáhnout „nového partnerství dvou států“. Kyprianu však říká, že tato vize jde proti rezolucím Rady bezpečnosti OSN, proti stanovisku EU a i celého mezinárodního společenství. Nikósie vidí jediné řešení ve formě bizonální federace.
Ke znovusjednocení neexistuje alternativa
Kyperský diplomat na svých slovech trvá: „Cílem je sjednocení země do jednoho federálního systému, ne do konfederace dvou států.“ Přeje si, aby Turecko také začalo podporovat toto řešení. Dále Kyprianou vyjádřil obavy, že Turecko počítá také s „plánem B“, pokud by současná jednání o sjednocení selhala. „My žádný plán B nemáme,“ zdůraznil.
Kyprianou v rozhovoru trvá na tom, že EU s Tureckem přístupová jednání nevede přísněji než s jinými státy. Jako příklad uvedl, že přístupová jednání probíhají i přes tureckou okupaci jiného členského státu. V zápětí označil za mýtus, že Kypr blokuje turecká jednání s EU a dodal: „Jiné státy by v podobné situaci možná nesouhlasily ani s otevřením rozhovorů.“
„Turecko vždy bude tam, kde je, a vždy bude takto velké. Stejně tak Kypr bude vždy tam, kde je, a vždy bude takto malý. Proto je v našem zájmu mít tu evropské Turecko. Ne jen Turecko v Evropě – my chceme Turecko, které myslí, cítí a jedná jako členský stát EU, ne jako host a černý pasažér,“ dodal.
„Rádi bychom viděli, kdyby Turecko do prosince začalo plnit své závazky,“ řekl s tím, že by EU zareagovala „odpovídajícím způsobem“. „Prosinec bude zkouškou jak pro Turecko, tak pro EU. Na jedné straně to bude pro Turecko šance vyjádřit své odhodlání pokračovat v přístupových jednáních, na straně druhé získá EU šanci ukázat, že dodržuje své principy a jedná se všemi kandidáty stejně.“
EurActiv se zeptal, zda nemá strach, že v případě sjednocení ostrova budou všechny peníze z evropských fondů přesměrovány na sever. Kyprianou odvětil, že Kypr je jedinou zemí z tzv. východní vlny rozšíření EU, která je čistým přispěvatelem do evropského rozpočtu, tzn. že víc dává než přijímá. „Naopak, by pak Kypr dokázal benefitovat z regionálních fondů, což by prospělo ostrovu jako celku,“ vysvětlil.