PARTNEřI
Souvislosti:
Pokud by jej přijala Rada i Parlament, byl by současný návrh již třetí směrnicí zaměřenou na postupné otevírání poštovních služeb volné konkurenci soukromých firem s cílem učinit je levnější, rychlejší a efektivnější.
První dvě směrnice slavily úspěch při liberalizaci trhu s řadou dílčích poštovních služeb, avšak zastavily se před doručováním poštovních zásilek, které váží méně než 50 gramů.
Stávající provozovatelé tradičně na této oblasti lpějí, přestože jsou příjmy, které vytváří, nízké. Je to proto, že jim umožňuje výhradní kontrolu nad více než polovinou všech dopisů doručovaných v rámci EU.
Nový plán komisaře pro vnitřní trh Charlie McCreevyho stanovuje rok 2009 jako cílové datum, do kdy by měla tato „vyhrazená oblast“ zmizet stejně jako všechny zbývající překážky pro dokončení jednotného trhu. Přestože byla liberalizace zahájena již před 15 lety, řada členských států je přesvědčena, že dosud není připravena vzdát se svého částečného monopolu v obavě, že dojde ke ztrátám tisíců pracovních míst a ke zhoršení kvality služeb.
Témata:
Hlavním důvodem obav je pro řadu zemí a provozovatelů pošt skutečnost, že s novými pravidly, která navrhuje Komise, nebude možné udržovat doposud poskytované univerzální služby. Takzvaná „vyhrazená oblast“ je totiž v současné době hlavním mechanismem, který umožňuje současným provozovatelům financovat tzv. Závazek univerzální služby (USO), který všem občanům garantuje, že bude veškerá pošta vybírána a doručována přinejmenším jednou denně, pět dnů v týdnu.
Existují obavy, že USO bude muset ustoupit s tím, jak se soukromí provozovatelé zaměří na více ziskové aktivity, jako je doručování zásilek mezi firmami v městech, a ponechají stranou zájmu více izolované zákazníky. To zavedeným provozovatelům odebere zdroje nezbytné pro zajištění služeb více „zranitelným“ zákazníkům.
Aby k této situaci nedošlo, návrh umožňuje členským státům financovat náklady poskytování univerzálních služeb prostřednictvím alternativních opatření, jako jsou přímé státní dotace, křížové dotace ztrátových aktivit z příjmů ziskových aktivit nebo vytvoření kompenzačního fondu, do nějž budou povinně přispívat noví provozovatelé nebo uživatelé.
Z 16 delegací, které vyjádřily včera své obavy na zasedání Rady pro telekomunikace, vyjádřilo 12 silné výhrady vůči plánům Komise na financování univerzální poštovní služby a požádalo o vyjasnění pravidel, vytvoření detailnějších studií dopadů nebo o zachování „vyhrazené oblasti“.
Zbylé čtyři státy - Velká Británie, Švédsko, Německo a Finsko - na druhou stranu vyjádřily svou plnou podporu návrhu Komise. První dvě z jmenovaných zdůraznily přínosy, které přinesla dosavadní liberalizace poštovního sektoru.
Další spornou oblastí - zda by měli současní provozovatelé mít možnost zpoplatnit nové firmy za využívání jejich infrastruktury - se ministři v prvním kole jednání nezabývali.
Stanoviska:
Ve snaze ovlivnit diskusi ještě před samotným zasedáním Rady vyzvala Evropská skupina uživatelů poštovních služeb (PUG), která zastupuje vydavatele, dálkové prodejce, inzerenty, výrobce poštovních obálek a papíru, aby ministři podpořili liberalizaci trhu poštovních služeb do roku 2009. Ředitel PUG, Per Mortensen uvedl: „Trh může růst,…avšak pouze tehdy, pokud budou provozovatelé poštovních služeb více zodpovědní vůči svým uživatelům. K tomu nedojde, dokud se trh zcela neotevře.“
Britská delegace rovněž zdůraznila výhody, které může přinést otevření trhu soukromým provozovatelům a dodala, že ve Velké Británii nevedla liberalizace k velkým ztrátám stávajícího operátora a pouze 4% trhu obsluhují noví provozovatelé. „Ta 4% ovšem stačila k tomu, aby pozvedla úroveň Royal Mail (britská státní pošta) a vedla jak k zlepšení efektivity tak růstu zisků,“ poznamenala ministryně průmyslu Margaret Hodge.
Holandský provozovatel TNT sdělil EurActivu.com, že Nizozemsko plně směrnici podporuje a chápe nutnost zajistit financování univerzální služby. Zdůraznil však, že „břímě financování musí být rozděleno spravedlivě, takovým způsobem, aby nebyla narušena konkurence“ a dodal, že nová směrnice musí zajišťovat, aby členské země nemohly zavést taková pravidla hry, která budou příliš velkou zátěží, jež by účinně zabránila novým firmám ve vstupu na trh.
Německo, které bude zodpovědné za nalezení politického konsensu v první polovině příštího roku, kdy se ujme předsednictví, rovněž návrh Komise podporuje. Země samotná plánuje otevření poštovního trhu volné konkurenci na počátku roku 2008, což je o rok dříve, než je termín s nímž počítá Komise. Německý diplomat EurActivu.com sdělil, že přestože Německo doufá, že s návrhem pokročí během svého předsednictví co nejdále, „musí vzít v úvahu velké následky, které by tento návrh mohl mít pro některé země“.
Mezi zdrženlivější země patří Francie. Ve svém projevu v Radě francouzská delegace uvedla: „Budeme trvat na zachování vyhrazené oblasti dokud si nebudeme jisti, že univerzální služba může být financována tak, aby byla zachována stejně vysoká kvalita služby.“ Delegace dále požádala Komisi, aby připravila detailnější studie, z nichž by vyplývalo, že finanční návrhy mohou zaručit univerzální poštovní službu a trvala na tom, aby rok 2009 byl považován pouze za „indikativní“ a nikoliv konečný.
Tento názor sdílí i francouzský provozovatel La Poste, který zdůraznil, že „není proti plné liberalizaci“, pokud bude učiněna správným tempem a bude doprovázena „ekonomicky a právně důvěryhodnými, udržitelnými a robustními alternativami financování.“
Komisaře pro vnitřní trh Charlie McCreevyho však kritiky nechávají chladným: „Tyto návrhy připravujeme 15 let a neměly by tudíž nikoho překvapit. Po 15 letech máme mnoho studií a je nyní na čase provést závěrečný krok…Jsem v politice již dlouho na to, abych věděl, že volání po dalších studiích je pouze obvyklý prostředek jak oddálit přijetí nových pravidel.“