PARTNEřI
Souvislosti:
Navzdory nařízením z roku 2004, jejichž cílem bylo vytvořit „Jednotné evropské nebe“ pomocí reformy systému řízení letového provozu, zůstává evropské nebe rozděleno na 27 různých letových prostorů, jejichž řízení spadá pod pravomoci jednotlivých členských zemí.
Taková roztříštěnost má ovšem za následek, že letecké společnosti často nelétají přímo, ale oklikou, a na nejfrekventovanějších evropských letištích musí dlouhou dobu čekat na povolení k přistání.
Letecká doprava je v současné době zodpovědná za přibližně 3% celosvětových emisí skleníkových plynů. Odhady přitom hovoří o tom, že se do roku 2020 letecká doprava zdvojnásobí, což bude mít dalekosáhlé následky v podobě delších čekacích dob, znečištění a vyšších bezpečnostních rizik.
Ve snaze snížit ekologické dopady letecké dopravy Komise v loňském roce zveřejnila návrh, podle nějž by se měla letecká doprava připojit k systému obchodování s emisními povolenkami.
Témata:
Zatím jenom malý pokrok
Evropská komise přiznala, že čtyři roky staré nařízení „Jednotné evropské nebe“ v mnoha oblastech nenaplnilo očekávání, které do něj vkládala. Včera proto zveřejnila druhý balíček opatření, jejichž cílem je odstranit „řadu překážek“ na cestě k větší integraci evropského letového prostoru.
Hlavním rozdílem by oproti předchozímu balíčku mělo být zavedení závazných výkonnostních cílů pro poskytovatele navigačních služeb, ale také stanovení roku 2012 jako termínu, do kdy musí členské země mezi sebou začít spolupracovat prostřednictvím několika „funkčních bloků letového prostoru“.
Díky 27 odlišným pravidlům a požadavkům národních poskytovatelů navigačních služeb nelétají v současné době letadla přímo, ale musí mezi jednotlivými státy kličkovat. Díky tomu je průměrný let zhruba o 49 kilometrů delší, než by jinak musel být, což zvyšuje náklady přepravců na téměř dvojnásobek oproti leteckým společnostem například ve Spojených státech, kde je letový prostor sjednocený, říká nový italský komisař pro dopravu Antonio Tajani. Zjednodušení evropského letového prostoru na osm nebo devět menších prostorů, které by byly založené na vzájemné dohodě mezi členskými zeměmi, by pomohlo ušetřit čas, palivo, náklady i emise oxidu uhličitého, dodává Komise.
Podle návrhu by řízení evropského letového provozu postupně od členských zemí převzala Evropská organizace pro bezpečnost letecké navigace (Eurocontrol). Organizace by navíc byla pověřena definováním a vyhodnocením výkonnostních cílů pro jednotný letový prostor.
Členské státy jsou stále proti
Evropská komise chtěla původně zavést přísnější opatření již ve svém prvním balíčku z roku 2004. Na nátlak členských států ovšem od těchto plánů musela ustoupit, neboť země nebyly ochotné vzdát se kontroly nad svými letovými prostory, otevřít oblasti vyhrazené pro vojenské účely nebo ukončit činnost národních řídících center. Tajani přiznal, že tyto otázky zůstávají i nadále problematické. Podle jeho slov nebude nejhorší legislativu připravit, ale implementovat.
Rostoucí ceny ropy a dobré podnikatelské řešení
Komisař ale říká, že odpor členských států polevuje. Důvodem je, že alternativa „jednotného nebe“ se z dnešní perspektivy oproti snahám Komise zahrnout leteckou přepravu do schématu obchodování s emisními povolenkami jeví jako dobré podnikatelské řešení.
Zatímco jednotné evropské nebe by podle některých odhadů mohlo snížit náklady leteckých společností o 2-3 miliardy eur ročně, letecké společnosti tvrdí, že zavedení emisních povolenek v kombinaci s rostoucími cenami ropy by mohlo některé přepravce poslat ke dnu.
Bezpečnější létání
Nový balíček by měl zároveň dát nové pravomoci Evropské agentuře pro bezpečnost v letové dopravě (EASA). Agentura má v současné době na starosti pouze certifikaci a bezpečnost leteckých společností. Brusel by jí ale rád přenechal také odpovědnost za menší letiště, řízení letového provozu a navigačních služeb tak, aby se podařilo eliminovat rostoucí bezpečnostní rizika vyplývající z houstnoucího provozu nad Evropou.