EURAKTéřI
PARTNEřI
Souvislosti:
Jarní summit Evropské rady, který se letos konal pod vedením slovinského předsednictví, je obvykle příležitostí, kdy se vrcholní představitelé EU zabývají stavem a vyhlídkami evropské ekonomiky do budoucna. V roce 2000 schválila Evropská unie svou ambiciózní Lisabonskou strategii, podle níž se EU měla do roku 2010 stát „nejdynamičtější světovou ekonomikou založenou na znalostech“.
Po pěti letech nepříliš uspokojivých výsledků se evropští leadeři v březnu 2005 dohodli na pozměnění Lisabonské strategie. Obnovená strategie klade větší důraz na hospodářský růst a zaměstnanost a zodpovědnost za její naplňování mají prostřednictvím národních akčních plánů jednotlivé členské země EU.
Ačkoliv jsou podle posledních hodnotících zpráv výsledky mnohem lepší, zprávy zároveň varují před příliš velkým optimismem tváří v tvář konkurenčním tlakům, posilujícímu euru, rostoucím cenám energií a zpomalení světové ekonomiky v důsledku krize na amerických trzích s hypotékami.
Témata:
V reakci na rostoucí obavy občanů ze změn klimatu, stárnutí populace a sociálního vyloučení se vrcholní představitelé států a vlád EU dohodli na tom, že Lisabonská strategie přestane být zaměřená výlučně na „růst a zaměstnanost“ jak tomu bylo v uplynulých třech letech. Do popředí zájmu EU by se nyní mělo dostat životní prostředí a evropští občané.
Tento krok ukazuje na odklon od směru, k němuž došlo při poslední revizi strategie v roce 2005, kdy byl sociální a environmentální pilíř strategie odsunut stranou a EU věnovala větší péči stagnující ekonomice. Po dvou letech stabilního hospodářského růstu a rostoucího počtu pracovních míst se evropští leadeři shodli na tom, že je nyní třeba zaměřit se na jiné výzvy, s nimiž se Unie potýká.
„Nový důraz strategie odráží ve své podstatě rostoucí zájem o sociální otázky a evropské občany, reakci na klimatické změny a modernější pohled na inovace a kreativitu,“ píše se v prohlášení slovinského předsednictví k evropskému summitu.
K hlavním posláním členských zemí má nyní patřit otázka nedostatku kvalifikované pracovní síly. Členské státy by měly zpracovat národní plány, které by se zabývaly mimo jiné tím, jak snížit počet studentů, kteří předčasně ukončí své vzdělávání a jak zlepšit základní dovednosti při práci s textem. Nedostatek kvalifikované síly by měla řešit i společná evropská migrační politika.
Evropská rada dále Radu vyzvala, aby „připravila komplexní zprávu o požadavcích na kvalifikovanou pracovní sílu v Evropě do roku 2020 a zdůraznila v ní dopady technologických změn a stárnoucí populace“. Cílem je lépe předvídat budoucí potřeby ekonomiky, zejména v oblasti klimatu a energeticky účinných technologií, v nichž EU vidí budoucí podnikatelské příležitosti.
Evropští leadeři ovšem také zdůraznili, že „vzhledem k rostoucí nejistotě v prostředí globální ekonomiky potřebujeme rezolutně pokročit s reformami“. Mezi ně patří sledování cílů Unie v oblasti inovací a výzkumu, odstraňování překážek volnému pohybu znalostí (tj. vytvoření „páté svobody pohybu“), ale také implementace principu flexikurity na reformujících se trzích práce.
Vrcholní evropští představitelé se shodli na tom, že budou usilovat o další snižování administrativní zátěže pro podnikatele a budou se snažit o omezení nadměrné byrokracie, které podnikatelům komplikují podnikání na evropském vnitřním trhu.
Malým a středním podnikům by mělo v tomto ohledu pomoci schválení „Aktu pro malé a střední podniky“, jehož úkolem je zejména usnadnit malým a středním podnikům přístup na nové trhy prostřednictvím lepší finanční, ale i další podpory.
Stanoviska:
„Těší nás, že jsme s plánovanými reformami na správné cestě. V uplynulých letech se nám podařilo vytvořit 6,5 milionu nových pracovních míst, míra nezaměstnanosti poklesla pod 7% a základy evropské ekonomiky jsou dobré,“ uvedl slovinský premiér Janez Janša, jehož země předsedá Evropské unii. Dodal ale: „Neměli bychom však usnout na vavřínech. Světová ekonomika je stále méně a méně stabilní. Je proto důležité, aby se nám podařilo tento kurz udržet.“
Lisabonská strategie se podle něj nyní zaměří „na potřeby občanů prostřednictvím posílené sociální dimenze a větší důraz na vzdělávání. Musíme vzít také v úvahu životní prostředí, neboť úplného potenciálu hospodářských a sociálních reforem můžeme dosáhnout pouze v synergii s udržitelným a ‘zdravým’ životním prostředím.“
Georg Toifl, předseda Evropského sdružení řemesel a malých a středních podniků (UEAPME), uvedl, že klíčovou prioritou by měla být reforma pracovních trhů. „S tím, jak se závěrečný termín 2010 (termín Lisabonské strategie), Evropa nemá šanci dosáhnout svých lisabonských cílů pokud rychle nezlepší lehkost a reaktivitu svých pracovních trhů… Malé podniky musí mít možnost nabídnout svým zaměstnancům dostatečnou úroveň zabezpečení, která je podmínkou, aby představovaly atraktivního zaměstnavatele. Musí být navíc chráněné před nekalou soutěží nenahlášených pracovníků, kterou pociťuje zejména sektor služeb, který využívá velké množství pracovní síly. Obě tato témata musí být součástí Aktu pro malé a střední podniky a musí se stát součástí sociálního dialogu jak na evropské tak na národní úrovni,“ říká.
Evropská konfederace odborových svazů (ETUC) uvedla, že na obnovení důrazu na sociální politiky byl již nejvyšší čas: „Sociální rozměr byl v uplynulém desetiletí nehybný“. Generální tajemník ETUC John Monks není ovšem přesvědčen o tom, že členské státy dělají pro posilování sociálního rozměru dost. „Podle našeho názoru je sociální Evropa na ústupu a nebude proto žádným překvapením, až se začnou nahlas ozývat hlasy volající po větším protekcionismu. Podpora jednotného trhu závisí na tom, jak bude podporována ‘sociální Evropa’. Tak zní dohoda – a tato dohoda podle nás nyní nefunguje,“ prohlásil.