PARTNEřI
Souvislosti:
Sociální nepokoje jsou v pobaltských zemích postižených prohlubující se hospodářskou krizí čím dál intenzívnější. Letos v lednu litevská policie s pomocí slzného plynu rozehnala dav, který v hlavním městě Vilniusu házením kamení na budovu parlamentu protestoval proti omezování sociálních dávek. Demonstrace si vyžádala 20 zraněných a více než 80 účastníků zadržela policie.
Sousední Lotyšsko krize zasáhla obzvlášť tvrdě. Lednové protesty v hlavním městě Rize se změnily v pouliční nepokoje. Země musela hledat pomoc v zahraničí a byla nucena si od skupiny vedené Mezinárodním měnovým fondem vypůjčit 7,5 miliardy eur.
Na zhoršení situace zareagovala i bývalá litevská komisařka pro rozpočet EU Dalia Grybauskaite, která se doma těší velké popularitě a v květnu úspěšně kandidovala na úřad prezidenta. Ve volbách suverénně rozdrtila své protikandidáty a stala se historicky první prezidentkou Litvy.
V evropské exekutivě jí na postu komisaře v červnu vystřídal bývalý ministr financí Algirdas Semeta.
Podle ratingové agentury Moody's se litevská ekonomika letos může propadnout až o 6%.
Témata:
Pokud se chce vyhnout situaci, kdy se jí deficit veřejných financí vymkne z rukou, musí Litva podobně jako Lotyšsko přikročit k drastickým rozpočtovým opatřením na straně výdajů. Vedení země ale říká, že se bez půjčky MMF zatím obejde.
Lotyšsko se v pondělí s MMF dohodlo na nové půjčce poté, co se na poslední chvíli podařilo přesvědčit poslance největší strany vládní koalice přesvědčit, aby na podmínky MMF kývli.
Hrubý domácí produkt Litvy podle údajů tamního statistického úřadu v druhém čtvrletí meziročně klesl o 22,4% poté, co se v prvním čtvrtletí meziročně propadl o 13,3%.
Z členských zemí EU je na tom Litva nejhůře
Z nových údajů vyplývá, že si litevská ekonomika vede z členských zemí EU nejhůře. Dosud nejslabší Lotyšsko se podle odhadů švédské banky Swedbank v druhém čtvtletí meziročně propadne o 17%, což odpovídá 18% poklesu z prvního čtvrtletí.
Litevská prezidentka prohlásila, že informace o HDP v druhém čtvrtletí představují „vážný signál“ že ekonomika rychle zpomaluje. Dodala ale, že za to částečně může splasknutí ekonomické bubliny z předešlých let.
„Růst ekonomiky byl vyvolán uměle, nyní jsme proto svědky kolapsu virtuální bubliny,“ řekla Dalia Grybauskaite novinářům. Prezidentka uvedla, že vláda dělá vše co je v jejích silách pro to, aby se jí podařilo bezprecedentnímu propadu ekonomiky zabránit.
„Třetí čtvrtletí bude lepší než druhé,“ věří Grybauskaite.
Za celý rok 2009 se HDP pravděpodobně propadne o 15-20%, říká prezidentka v odkazu na makroekonomické prognózy. Z nedávno zveřejněných údajů navíc vyplývá, že v červnu se maloobchodní prodeje meziročně propadly o 25%.
Hlavní analytik Danske Bank Lars Christensen věří, že by „(lotyšská) dohoda s MMF mohla trhy trochu uklidnit, ale možná ne na dlouho, pokud se recese bude prohlubovat. Litevská čísla potvrzují, že k tomu může velmi dobře dojít“.
HDP Litvy se propadlo výrazněji než trhy očekávaly. Z vyjádření šesti ekonomů, které minulý týden oslovila agentura Reuters vyplynulo, že očekávají meziroční propad v rozsahu 16,7%.
Rozpočtové škrty
V první polovině roku 2009 se litevský HDP meziročně propadl o 18,1%, což odpovídá 43,4 miliardám litevské měny litas (17,96 miliard dolarů). Největší pokles zaznamenalo stavebnictví a průmyslová výroba.
„Ve třetím čtvrtletí se (v Litvě) můžeme dočkat ještě výraznějšího poklesu. Očekáváme, že tehdy si ekonomika sáhne na dno. Za celý rok HDP zřejmě klesne o 20%,“ říká Jekatěrina Rojaka, analytička litevské banky DnB NORD.
„Výsledek druhého čtvrtletí bezpochyby přinese větší tlak na měnu a úvěrový rating země.“
S mírně optimističtější prognózou počítá litevské ministerstvo financí, které očekává roční pokles v rozsahu 18% poté, co ekonomika v roce 2008 rostla o 3%. Litevská středopravá vláda prozatím sáhla k úsporám na výdajové straně rozpočtu a zvýšení daní. Tato opatření by jí měla pomoci částečně zalepit deficit veřejných financí, který může letos dosáhnout až 8% HDP. Před nedávnem se vládě navíc podařilo z emise eurobondů získat dalších 500 milionů eur.
Zatím půjčku od MMF nepotřebujeme
Litevská vláda uvedla, že v případě nutnosti se obrátí na MMF, ale zatím tuto potřebu nemá. MMF ve spolupráci s Evropskou unií vloni poskytla sousednímu Lotyšsku půjčku v rozsahu 7,5 miliard eur poté, co se tamní ekonomika propadla a bylo třeba zachránit druhou největší lotyšskou banku.
Litvě se podobné problémy v bankovním sektoru vyhnuly. Lotyšsko na druhou stranu tento týden získalo půjčku v rozsahu dalších 1,2 miliard eur. Polovina této půjčky je přitom vyhrazena na podporu finanční stability.
Lotyšsko se navíc s MMF dohodlo na ekonomickém programu, v jehož rámci získá z fondu dalších 195 milionů eur a otevřelo dveře dalším úvěrovým institucím, zejména Světové bance.
Problémy Pobaltí dopadly tvrdě na švédské banky, zejména na Swedbank a SEB, jejichž ztráty v důsledku propadu výrazně vzrostly.
(EurActiv ve spolupráci s Reuters.)