PARTNEřI
„Pro země v Evropské unii představuje přechod na euro celou řadu výhod v podobě řešení kumulujích se dluhů v zahraničních měnách, odstranění nejistoty a obnovení důvěry. Bez přijetí společné evropské měny bude zkrocení zahraničního dluhu vyžadovat masivní snížení veřejných výdajů, což může vyvolat politické otřesy,“ dočteme se ve zprávě MMF, kterou zveřejnil deník Financial Times.
MMF doporučuje, aby členské státy eurozóny přistoupily na zmírnění požadavků pro vstup, a tak umožnili přijetí společné měny i státům střední a východní Evropy, které by jinak na euro nedosáhly. V případě nesplnění přísných požadavků by ale podle MMF tyto země nemohly počítat se svým zastoupením v Evropské centrální bance – dokument mluví doslova o „quasi-členství“.
MMF letos počítá s propadem hrubého domácího produktu ve střední a východní Evropě ve výši 2,5%. Země z tohoto regionu budou muset během roku 2009 splatit zahraniční dluh přesahující 400 miliard dolarů.
Stanoviska:
Podle hlavního ekonoma Poštovní spořitelny Jana Bureše samotný přechod té které země na euro problém zahraničního dluhu neřeší, může jen „ztlumit krátkodobý tlak“. Pokud se finanční trhy domnívají, že je nějaká země předlužená, přirozeně rostou úrokové míry z dalších půjček, vysvětlil Bureš. Přijetím eura podle něj sice lze odstranit kurzové riziko, nicméně pokud kandidát nesplňuje podmínky pro vstup do eurozóny, negativa takového kroku jasně převáží pozitiva. „ECB je navíc při přijímaní nových členů eurozóny velmi konzervativní,“ dodává Bureš s odkazem na odmítnutí členství Litvy kvůli překročení inflačního kritéria o 0,1%.
György Barcza z maďarské K&H bank se domnívá, že přijetí eura bez splnění konvergenčních kritérií je nejen nerealistické, ale bylo by i nebezpečné jak pro Maďarsko, tak pro eurozónu.
Mluvčí hospodářské komory ČR Petr Víšek si myslí, že neplnohodnotné členství v eurozóně by pro podnikatele představovalo problém. Podle něj Česko letos nebude plnit konvergenční kritéria, nicméně ta pravidelně porušují i stávající členové eurozóny, a tak by Brusel mohl snáze přimhouřit oči nad jejich nedodržováním i v případě kandidátských zemí. „Šedesátšest procent českých firem chce zavést euro co nejdříve, aby se tak vyhnuly kurzovému riziku,“ upozornil Víšek na závěry nedávného průzkumu a dodal: „Investoři jdou dnes kvůli euru radši na Slovensko, než k nám.“
Z oficiálních míst přichází podobně odmítavé reakce. Mluvčí Evropské komise o studii MMF prohlásil, že se jedná o „měsíc starý interní dokument“, který nereflektuje nejnovější kroky směřující k oživení ekonomiky a k pomoci nejhůře postiženým státům.
Tomáš Bartovský z Ministerstva průmyslu a obchodu pochybuje o uvolnění konvergenčních kritérií nutných pro vstup do eurozóny.