Dlouho se mluvilo o tom, že po odstoupení bývalého ministra Jana Dusíka je vydání kladného posudku ve věci vlivu dostavby elektrárny Prunéřov II na životní prostředí (EIA) pouze otázkou času. Den „D“ nastal včera, kdy nová ministryně životního prostředí Rut Bízková konečně vydala verdikt, který měl padnout už v lednu. A podle očekávání byl kladný.
V rukou ČEZu?
Rozhodnutí okamžitě vyvolalo – také očekávanou – vlnu nevole ze strany ekologických organizací, jejichž aktivisté protestovali i přímo u budovy MŽP ve Vršovicích. Tu „ozdobily“ podobizny šéfa ČEZu Martina Romana a jeho „loutky“ Rut Bízkové nebo transparenty s nápisy jako „Emporum Romanum“.
„To je ale překvapení: ministryně, která se do funkce dostala jen díky šikovné politické rošádě pod taktovkou Martina Romana, vydala takové rozhodnutí, jaké si ČEZ přál. Čekal snad někdo něco jiného? Na paní ministryni se moc nezlobíme, je to jen legionářka Romanova impéria (Emporum Romanum),“ komentoval Jan Rovenský z Greenpeace ČR.
Bízková ale podobná nařčení včera razantně odmítla, stejně jako tvrzení, že schválila variantu rekonstrukce Prunéřova tak, jak ji navrhoval ČEZ. Podle ní MŽP sice skutečně dalo modernizaci zelenou, ale s dodatečnými podmínkami, které zpřísňují emisní limity oproti těm, které navrhoval ČEZ.
„Toto zpřísnění zajistí oproti variantě předložené ČEZ nižší emise tuhých znečišťujících látek o 155 tun ročně a oxidu siřičitého o 750 tun za rok, které vůbec nebudou do ovzduší Ústeckého kraje každoročně vypouštěny,“ dočteme se v tiskové zprávě MŽP.
Spor o dvě procenta
Nejde však jen o samotné emise. Hlavní spor se vedl o to, zda technologie navrhovaná ČEZem dosahuje dostatečné účinnosti spalování. Ekologické organizace kritizují, že nejlepší dostupné technologie mají účinnost 42 až 45 % (dle doporučení Evropské komise v tzv. referenčních dokumentech – BREF), ale ČEZ počítá pouze se 38 %.
Elektrárenská firma i MŽP v současnosti tvrdí, že ČEZem navržená varianta přinese účinnost spalování 40 %. Zbylá 2 % - do kýžených 42 % - má ČEZ podle včerejšího rozhodnutí MŽP „dohnat“ ve svých dalších projektech.
„ČEZ dodatečnými (…) opatřeními, například zvýšením energetické efektivnosti v jiných svých provozech, sníží produkci oxidu uhličitého (CO2) o 205 082 tun ročně. Tím se vyrovná rozdíl v projektu navrženém společností ČEZ (účinnost 40 %) a modelové varianty elektrárny, která by využila nejlepší dostupné techniky (s účinností 42 %),“ uvádí MŽP.
Šéf ČEZu Martin Roman v rozhovoru pro EurActiv tvrdí, že už původní varianta odpovídá kritériu nejlepší dostupné technologie, což potvrdila i zpráva norské konzultační společnosti DNV. „V 57 parametrech projekt ČEZ odpovídá doporučeným požadavkům nejlepších technologií a ve zbývajících dvou parametrech je odchylka odůvodněná místními požadavky, což ČEZ od počátku jasně komunikoval,“ řekl Roman.
Ekologové ale spor o Prunéřov nevzdávají a hodlají ČEZu oponovat při dalším postupu schvalování modernizace. ČEZ bude muset například prokázat, že používá nejlepší dostupnou technologii v rámci tzv. integrovaného řízení, při němž je vydáváno povolení k provozu zařízení. O něm bude rozhodovat ústecký krajský úřad. Podle pozorovatelů jsou nicméně šance na úspěch ekologů dost malé.
Velký byznys
Jak upozorňují Hospodářské noviny, schválená modernizace Prunéřova přinese českým firmám zakázky za miliardy korun. ČEZ sice nechce zatím zveřejňovat podrobnosti, ale podle člena jeho představenstva Vladimíra Hlavinky se energetický gigant hodlá spoléhat především na společnosti, které se podílejí na modernizaci elektrárny Tušimice.
Do té dodávala kotle zhruba za sedm miliard společnost Vítkovice Machinery Group a turbíny za asi čtyři a půl miliardy plzeňská Škoda Power. Dále by se na přestavbě Prunéřova měly podílet například společnosti Siemens či Austrian Energy&Environment. Hodnota všech zakázek se vyšplhá asi na 25 miliard korun.