PARTNEřI
Jak známo, Slováci na začátku minulého roku vyměnili koruny za eura. Vyplatilo se našim sousedům zavedení společné evropské měny? Pocítili výrazné inflační tlaky, před kterými varovali někteří ekonomové?
Podle bývalý zplnomocněnce slovenské vlády pro zavedení eura Igora Baráta bylo jeho přijetí především „završením integračního procesu“. „Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu se ekonomice slovenského typu euro vyplatí,“ domnívá se Barát a poukazuje na otevřenost tamní ekonomiky.
Barát nepopírá, že kromě řady výhod euro minimálně krátkodobě mohlo slovenské hospodářství poškodit. „Na Slovensku se pro zahraniční turisty zdražilo – maďarský forint a polský zlotý šly dolů zatímco euro ne, což vyústilo v dočasné snížení konkurenceschopnosti slovenského exportu,“ vysvětluje Barát.
Podle známého odpůrce společné evropské měny, ekonoma a předsedy Strany svobodných občanů Petra Macha se už minulý rok ukázalo, že „Slovensko je v euru uvězněno“. „Propad průmyslové výroby byl na Slovensku ve srovnání s Českem větší. Podobné to bylo s Irskem ve srovnání s Británií. Libra mohla depreciovat, zatímco euro v Irsku ne. V situaci, kdy se propadly exporty, byli vývozci ze zemí eurozóny biti,“ uvedl Mach.
Vrchní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík tvrdí, že podobná hodnocení jsou hodně zjednodušující. „Efekty eura se spíše ukáží v horizontu šesti nebo deseti let. Seriózně se nedá nyní diskutovat o inflaci a příspěvku k růstu. Ceny se navíc loni nezvyšovaly nikde.“
„Neodůvodněné zvýšení cen nenastalo – měnily se spíše díky externím faktorům,“ potvrzuje i Barát. „Ceny v pohraničních řetězcích musely dokonce poklesnout, aby se tyto obchody udržely nad hladinou. Navíc tu byla řada opatření, která zamezila růstu cen,“ dodává.
Barát souhlasí s Mertlíkem v tom, že na vyhodnocení dopadů zavedení eura si musíme ještě řadu let počkat.
V Česku euro v nedohlednu
Pokud jde o perspektivy brzkého přijetí společné evropské měny v tuzemsku, ty nejsou nijak růžové. V současnosti totiž Česko neplní klíčové kritérium deficitu veřejných financí a schodek se mu pravděpodobně (pod povolená 3 %) nepodaří srazit dříve než v roce 2014. Loni se podle odhadů Ministerstva financí vyšplhal na 6,6 % HDP, tedy 240 miliard korun.
Většina ekonomů se ovšem nyní aspoň shodne – což ještě před několika lety neplatilo – , že by přijetí eura přineslo Česku více plusů než mínusů.
Jednou z výjimek je Petr Mach, který upozorňuje na riziko inflace. „V případě, že trvá dlouhodobý tlak na posílení měny, ekonomika si svůj kanál najde – měna nebude apreciovat, ale nastane inflace,“ vysvětluje Mach.
A jak si tento ekonom vysvětluje, že čeští vývozci vládu dlouhodobě tlačí k přijetí společné měny? „Volání exportérů po euru je krátkozrakost. Argumentace přicházela ve chvíli, kdy koruna apreciovala,“ reaguje Mach na dotaz EurActivu.
Podle Mertlíka jsou však už nyní na Slovensku vidět dva přínosy přijetí eura: měnová stabilita a výrazné posílení kredibility Slovenska. „Slovensko je na tom v tomto ohledu lépe než my. Pokud by Slováci neměli euro, dostali by nižší rating. Ratingový proces penalizuje zemi, která euro nemá,“ říká Mertlík
Podle něj jde při rozhodování o vstupu do eurozóny o to, které náklady převáží – jestli ty na udržování koruny nebo ty související s přijetím eura. „Posílení konkurence na vnitřním trhu bylo hlavním argumentem pro zavedení eura. Určitě to funguje. Bude to mít velký desinflační efekt, zvlášť když vezmeme v úvahu možnost nakupování po internetu,“ vyvrací Mertlík strach s přílišného nárůstu cenové hladiny.
Ten by podle něj hrozil v případě, že bychom se o přijetí eura snažili třeba na začátku tisíciletí, ale ne nyní, kdy už ceny v Česku dosahují 80 % průměru eurozóny. Mírné navýšení inflace a ztrátu autonomní měnové politiky podle Mertlíka s velkou pravděpodobností vyváží ostatní přínosy plynoucí ze vstupu naší otevřené ekonomiky do eurozóny.
Chcete mě?
Podle některých ekonomů je však přijetí eura v Česku během na hodně dlouhou trať a ani rok 2017, který se objevuje v plánech současné vlády, není příliš reálným termínem. Například Vladimír Pikora, hlavní ekonom Next Finance, na dnešním Fóru Zlaté koruny uvedl, že „nás možná ani v eurozóně nebudou chtít“ a jestli ano, pak „třeba za 20 let“.
Nicméně podle šéfa CERGE-EI Jana Švejnara a ředitele Deloitte ČR Luďka Niedermayera nám nikdo v přijetí eura bránit nebude. Tedy za předpokladu, že budeme plnit maastrichtská kritéria.