PARTNEřI
Francouzská ministryně financí Christine Lagarde ve včerejším rozhovoru pro BBC prohlásila, že delegace prezidenta Nicolase Sarkozyho je připravena opustit londýnská jednání, pokud nebudou splněny její požadavky. Francouzi chtějí, aby došlo k významnému posílení regulace finančních trhů a aby závěry summitu G20 byly „reálně proveditelné“, jak se vyjádřila Lagarde. Z dřívějších prohlášení představitelů země galského kohouta je zřejmé, že určitě nekývnou na závazek další fiskální expanze.
Případný odchod Francouzů ze summitu by představoval těžkou ránu jak pro hostitele setkání britského premiéra Gordona Browna, tak pro amerického prezidenta Baracka Obamu. Tito dva muži dopoledne jednali v Downing Street 10 a britského ministerského předsedu ještě dnes čekají rozhovory s vrcholnými představiteli Ruska, Indie, Číny a Japonska.
Sjednocení pozice světových lídrů však pravděpodobně nebude jednoduchý úkol. Ostrá prohlášení zaznívají nejen z Francie, ale také z Německa, které se též zasazuje o zpřísnění regulací. „Mnoho lidí, zejména Anglosasů, bylo horlivými zastánci deregulace,“ prohlásil tento týden německý ministr financí Peer Steinbrueck a dodal: „Já si ale myslím, že právě ona deregulace spojená s nabídkou levných peněz vedla ke krizi, které teď musíme čelit.“
Před summitem se tedy podle všeho, i přes mnohá prohlášení politiků o jednotnosti, zformovala dvě uskupení: Francouzi a Němci se zasazují o nízké fiskální stimuly, omezení platů managementu finančních institucí a o přísnou regulaci zaměřenou zejména na tzv. hedgeové fondy, naopak Britové a Američani žádají vyšší rozpočtové výdaje a nižší míru regulace.
Podle většiny komentářů je tak zřejmě jasné, že k dohodě nad koordinací a navýšením fiskálních stimulů ani k celosvětové přísné regulaci finančních trhů nakonec nedojde. Není ani pravděpodobné, že by se G20 dohodla na konkrétních krocích směřujících k reformě Mezinárodního měnového fondu nebo zavedení nové rezervní měny.
I přes výčet „třecích ploch“ stále existuje řada témat, kde je konsenzus více než pravděpodobný. Z prohlášení státníků například vyplývá, že shoda panuje nad omezením významu daňových rájů, tvrdší regulací hedgeových fondů nebo nad podporou volného obchodu.
Právě po ní volají evropští průmyslníci sdružení v organizaci Eurochambers. „Vydat se cestou protichůdnou principům WTO a nechat se zlákat pokušením protekcionismu by nejenže vyústilo v omezení obchodu se zbožím a službami, nýbrž i zdeformovalo globální ekonomiku, a tím její obnově bránilo,“ uvádí se v prohlášení Hospodářské komory ČR, která je součástí Eurochambers. Podle podnikatelů je nyní nejdůležitější dát více pravomocí a peněz Mezinárodnímu měnovému fondu, Světové bance, Fóru finanční stability a Světové obchodní organizaci tak, aby „mohly vyvést svět z krize“.