PARTNEřI
“Mezi sedmadvacítkou panuje ohledně jeho jména (Van Rompuy) konsensus, což není obvyklé. Žádný jiný kandidát se nemůže chlubit jednomyslnou podporou,” prozradil agentuře AFP nejmenovaný unijní diplomat. „Nikdo nestojí proti němu a spousta zemí si přeje, aby nabídku přijal,“ doplnil jeho kolega. Mluvčí belgické vlády se ke spekulacím odmítl vyjádřit, ale titulek v belgickém deníku De Standard mluví za vše: „Van Rompuy není kandidátem, ale je favoritem na místo evropského prezidenta.“
Herman Van Rompuy, který se vloni postavil do čela belgické vlády, se proto zdá být nejpravděpodobnějším kandidátem na post stálého předsedy Evropské rady, který zavede Lisabonská smlouva. Podle informací agentur se na něm shodla většina evropských lídrů, kteří se minulý týden (29.-30. října) sešli na summitu v Bruselu. Agentura AFP zdůraznila, že Van Rompuy se těší silné podpoře především Francie a Německa.
O Van Rompuyovi se již delší dobu hovořilo jako o možném kandidátovi na vrcholnou unijní pozici, ale až v poslední době stouply jeho preference. Mezi jeho silné stránky patří schopnost mediace a smysl pro kompromis. Tyto vlastnosti si belgický premiér vybrousil pohybem na belgické politické scéně, která je založena na konsensu mezi jazykovými, kulturními a regionálními komunitami. Pozorovatelé se však shodují na tom, že velkým nedostatkem belgického premiéra je, že nepatří k charismatickým lídrům a není na mezinárodní scéně příliš znám.
Belgický premiér má za sebou dlouhou politickou kariéru mezi vlámskými křesťanskými demokraty (CD&V) a jeho bratr Eric Van Rompuy je také politikem v této straně. Jejich sestra Christine Van Rompuy je členkou malé Dělnické strany Belgie, která se odštěpila od bývalé Belgické komunistické strany.
Stále však není jisté, zda Van Rompuy případnou nabídku na post „evropského prezidenta“ přijme. Pakliže ji však odmítne, důvodem bude právě jeho angažmá ve vnitřní belgické politice. Zavázal se totiž, že se jako premiér země pokusí urovnat neshody mezi Vlámy a Valony. Jako cíl si vytyčil polovinu roku 2010, kdy se Belgie ujme předsednické role v EU (EurActiv 28.7.2009).
Skepticismus ohledně dalších kandidátů
Frankofonní belgický deník La Dernière Heure uvedl, že šance dalšího favorita na post stálého předsedy Evropské rady, kterým je lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, klesají. Důvodem je údajná Junckerova neschopnost vypořádat se s následky hospodářské krize v Evropě. Deník se odvolává na to, že Juncker jako předseda Eurogroup podcenil možné důsledky krize na trhu s americkými hypotékami, které vyústily v hospodářskou krizi, a odmítl fiskální stimulační balíčky a záchranné kroky jako „vhodné řešení pro Evropu.“
Stejný deník napsal, že velkým handicapem pro dalšího kandidáta na post „evropského prezidenta“, kterým je nizozemský ministerský předseda Jan Peter Balkenende, je negativní výsledek referenda o euroústavě, které se v Nizozemsku konalo 29. května roku 2005.
Agentura AFP dodala, že ani jeden ze zmiňovaných kandidátů nemá jednoznačnou podporu evropských lídrů.
Další kroky:
- 13.-14.listopadu: Možné setkání evropských lídrů v Bruselu, které bude jednat o obsazení vrcholných unijních pozic zavedených Lisabonskou smlouvou.
- 1. ledna 2010: Lisabonská smlouva pravděpodobně vstoupí v platnost.