Nová energetická politika, na jejíž přípravě v současné době německá vláda pracuje, a jež má spatřit světlo světa na podzim, bude muset vyřešit jedno ze zásadních sporných témat. Prodloužit, či neprodloužit provoz stávajících jaderných elektráren? A pokud prodloužit, pak o kolik?
Koaliční vláda sociálních demokratů Gerharda Schrödera a Zelených v roce 2002 odsouhlasila zákon, podle nějž mají nejpozději do roku 2022 ukončit svou činnost všechny jaderné elektrárny na území spolkové republiky. Německo, které v současné době vyrábí z jaderné energie 11 % veškeré elektřiny, ovšem nyní zvažuje, zda by ve světle boje s klimatickými změnami nemělo svůj postoj přehodnotit. Jaderná energie by mu totiž jako levný, bezemisní zdroj mohla pomoci ambiciózní cíle naplnit.
Německá veřejnost má k jádru ambivalentní postoj. Z průzkumu agentury Forsa, z kterého cituje deník New York Times, vyplývá, že prodloužení životnosti stávajících jaderných reaktorů si přeje 46 % Němců. Dalších 46 % ovšem požaduje jejich odstavení.
Otázka rozděluje i vládní koalici. Zatímco svobodní (FDP), menší z obou koaličních partnerů, odklad nejzazšího termínu pro odstavení jaderných reaktorů podporují, křesťanští demokraté jsou rozdělení. Někteří jejich politici (zejména z průmyslového Bavorska a Bádenska-Württemberska, které jsou obě na jaderné energii závislé) volají po prodloužení životnosti jaderných elektráren o dalších 14 let.
Ministr životního prostředí Norbert Röttgen (CDU), který mimo jiné proslul tím, že se své partnery v EU snažil přesvědčit k jednostrannému navýšení unijního redukčního závazku z 20 na 30 % do roku 2020, ale výrazný odklad odmítá. Podle něj by vláda životnost jaderných bloků neměla prodlužovat o více než čtyři až osm let. Podle deníku Der Spiegel ministr věří, že čím dříve k odstavení dojde, tím více budou investoři a vláda tlačeni do rozvoje obnovitelných zdrojů.
Německá vláda tento měsíc schválila svůj Národní akční plán (o českém akčním plánu viz EurActiv 11.8.2010), který počítá s navýšením podílu OZE na celkové spotřebě energie do roku 2020 na 20 %.
Podle informací deníku Süddeutsche Zeitung prý ale nyní ve vládě vzniká kompromis, na jehož základě by některé jaderné elektrárny skončily už v příštím roce, zatímco jiným by se životnost prodloužila. O kolik zatím není jasné. Rozhodnout o osudu konkrétní elektrárny by v každém případě měly nové bezpečnostní předpisy, díky nimž by nejmodernější reaktory mohly zůstat v provozu i po roce 2022.
Otázkou ovšem je, jestli se vládě jakékoliv prodloužení životnosti vůbec podaří. Poté, co v květnových zemských volbách v Porýní-Vestfálsku přišla o většinu v horní komoře parlamentu, Spolkové radě, je osud hlasování nejistý. Podle některých právníků je ovšem možné v tomto případě horní komoru obejít a návrh prosadit pouze ve Spolkovém sněmu. Sociální demokraté ale prý dali najevo, že se v takovém případě obrátí na Spolkový ústavní soud.