PARTNEřI
Souvislosti:
Německo odpovědělo na říjnový kolaps finančních trhů pětisetmiliardovým záchranným balíčkem určeným na pomoc bankovním ústavům.
Strážce německé státní pokladny Peer Steinbrueck nicméně několikrát vyjádřil obavy, že 500 miliard eur „napumpovaných“ do oběhu může po odeznění krize způsobit významné inflační tlaky. Na druhou stranu připustil, že vlády po celém světě jen těžko hledají jiné možnosti, jak povzbudit ekonomiku, než právě fiskální stimuly.
Témata:
„Moje analýza problému i jeho řešení jsou hotovy; o obou jsem hovořil s kancléřkou,“ uvedl Steinbrueck pro Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung a dodal: „Po velikonočních svátcích budeme ve vládě diskutovat, jak si poradíme s problematickými aktivy.“ Steinbrueck tedy zjevně pod tlakem trochu ustoupil, protože ještě nedávno tvrdil, že před zářijovými parlamentními volbami se Němci nedočkají žádného komplexního plánu na záchranu bank. I dnes však tvrdí, že je rozhodně proti zřízení nové instituce, která by spravovala tzv. toxická aktiva.
„Jasně odmítám založení centrálního orgánu pro správu problematických aktiv, to by se totiž nic nezměnilo. Příslušné banky a jejich akcionáři musí nést co největší podíl odpovědnosti za jejich vlastní toxická aktiva.“ vysvětlil Steinbrueck.
Zřízení zmíněné instituce by představovalo zatím jednoznačně nejradikálnější krok v boji s finanční krizí. Ta začala ve Spojených státech krachem tamního hypotečního trhu, rozšířila se do celého světa a vyústila až do situace, kdy si nevěří ani bankovní domy navzájem a odmítají si půjčovat peníze (tzv. „credit crunch“).
Pokud by přece jen došlo na Steinbrueckem odmítaný scénář, banky by svoje těžko vymahatelné pohledávky přesunuly do speciálních společností, za něž by se zaručil stát. Očištění bankovních rozvah od problematických aktiv by pomohlo opět zvýšit důvěru na trhu a obnovit peněžní toky na finančním trhu, tvrdí obhájci zmíněného postupu.
I německý ministr financí připouští, že umístění všech toxických aktiv do jedné nově vzniklé instituce by bankám pomohlo (a začaly by opět půjčovat), ovšem takový krok by pro daňové poplatníky znamenal břemeno asi ve výši 200 miliard eur, upozornil Steinbrueck a dodal: „Tento přístup nemůžeme zavádět plošně.“
Podle něj je možné odlišit skutečně toxická aktiva od těch, kde je možné pozorovat pouze „problémy s jejich likviditou“. „Musíme udělat dělící čáru mezi skutečně toxickými aktivy a těmi, která jen dočasně nejsou zpeněžitelná – pro ně ještě stále existuje řešení. Druhé skupině aktiv se totiž časem navrátí hodnota – ta tedy není navždy ztracena,“ vysvětlil Steinbrueck.
Zdroje z finančních kruhů minulý týden pro agenturu Reuters uvedly, že německá vláda chystá rozsáhlý plán na ozdravení tamních bank, který počítá s tím, že „pod křídla“ státu se dostanou aktiva v hodnotě stovek miliard eur. Jeden z finančníků blízkých vyjednávacímu procesu prohlásil, že vláda „chystá mnohem radikálnější plán, než by kdokoliv očekával“.
(EurActiv s agenturou Reuters)