PARTNEřI
Křesťanští demokraté (CDU), vítěz posledních voleb, dlouhodobě nejsou plnohodnotnému členství Turecka v Evropské unii nakloněni a kancléřka Angela Merkel dala v minulosti několikrát najevo, že by se jí více zamlouvala forma jakéhosi privilegovaného partnerství, o němž hovoří další vlivný odpůrce tureckého vstupu do EU, francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
Předchozí vláda velké koalice, v níž se CDU dělila o moc s sociálními demokraty (SPD), kteří jsou tureckému vstupu tradičně vstřícnější, ale ve své koaliční dohodě ponechávala Turecku dveře otevřené. V dokumentu se ovšem uvádělo, že se tak může stát pouze v případě, že na rozšíření bude Evropská unie připravená a že Turecko splní všechny podmínky nutné pro členství v EU. I kdyby se tak nestalo, Turecko musí být podle dohody svázané s evropskými strukturami a musí s EU nadále udržovat a rozvíjet privilegované vztahy.
Poté, co SPD utrpěla ve volbách porážku a CDU oznámila úmysl vytvořit vládu se Svobodnými demokraty (FDP), kteří mají na vstup Turecka o něco vlažnější pohled než sociální demokraté, analytici začali hovořit o tom, že se nyní oficiální německá politika zřejmě změní. Zdroje blízké vyjednávání nové koaliční dohody ale včera tuto spekulaci vyvrátily. Obě partaje se prý jednomyslně dohodly, že se stran Turecka přidrží pozice předešlého kabinetu.
Je tak pravděpodobné, že u křesťanských demokratů znovu zvítězil postoj Angely Merkel. Ta ve svých dřívějších prohlášeních opakovaně naznačila, že přes veškeré výhrady Evropská unie v roce 1999 Turecko uznala jako oficiální kandidátskou zemi a nemůže z toho jen tak vycouvat.
I bez toho je však turecká cesta ke členství více než trnitá. Turecko zahájilo přístupová jednání s Evropskou unií v říjnu roku 2005 a k dnešnímu dni se jí podařila uzavřít (a to ještě provizorně) pouze jedna z 35 vyjednávacích kapitol. Otevřených má přitom v současné době pouze 11 kapitol, dalších 12 EU formálně blokuje (v pěti případech kvůli odmítavému postoji Francie).
Zpráva o vstřícnější pozici nového německého kabinetu přichází krátce poté, co Evropská komise ve středu (14. září) zveřejnila svou roční zprávu o pokroku uchazečů o členství v Evropské unii. Ta Turecko sice chválí za to, že hraje „konstruktivní roli“ při udržování bezpečnosti na Blízkém východě a v oblasti Jižního Kavkazu, oceňuje jeho spolupráci v oblasti energetické bezpečnosti (Turecko letos podepsalo dohodu o evropském projektu plynovodu Nabucco) a vyzdvihuje normalizaci vztahů s Arménií, ovšem na druhou stranu jej kritizuje za nedostatečný pokrok v oblastech jako jsou svoboda projevu, práva žen, svoboda tisku nebo svoboda náboženského vyznání. Rozhovory navíc brzdí i nevyřešené spory s řeckou částí Kypru o přístup k letištím a přístavům.