PARTNEřI
„Desáté výročí eura je idální příležitostí k znovunastolení diskuse o tom, zda dlouhodobá hospodářská budoucnost Británie nespočívá v členství v eurozóně. Zdá se být zjevné, že tomu tak je,“ uvedl zástupce šéfa delegace britských labouristů v Evropském parlamentu Richard Corbett během včerejší tiskové konference ve Štrasburku.
K obvyklým politickým a ekonomickým argumentům pro přijetí eura se přibyl včera jeden nový, podle nějž by euro mohlo zmírnit dopady finanční a hospodářské krize na Velkou Británii, která se v uplynulých měsících musela potýkat se sérií rychlých depreciací libry.
Silná libra byla přitom dlouhou dobu tradičním argumentem britských euroskeptiků proti vstupu do eurozóny. Silná měna také vyhovovala ekonomickým zájmům britských podnikatelů, kteří byli jedněmi z prvních, kteří začli využívat outsourcingu služeb a pracovní síly a pro něž byl příznivý kurz při opětovném dovozu do Británie velmi výhodný.
Vytrvalé oslabování libry vůči euru, k němuž dochází již od listopadu, tento argument ale podlamuje. Směnný kurz eura vůči libře se navíc nedávno dostal téměř na úroveň jedna ku jedné. Očekává se, že snížení úrokových sazeb na historicky minimální úroveň 1,5%, k němuž minulý týden přistoupila Bank of England, situaci ještě zhorší bez ohledu na to, že ke snižování úrokových sazeb přikročí zřejmě i Evropská centrální banka, která by již zítra mohla oznámit pokles úrokových sazeb z 2,5% na 2%.
Ne všichni Britové tento názor ale sdílejí. Z průzkumu, který v lednu provedla BBC, vyplývá, že s členstvím v eurozóně nesouhlasí 71% dotázaných a pouze 15% odpovědělo, že by byli ochotni euro přijmout v důsledku pádu libry.
„Nedávný pokles hodnoty britské libry rozhodně neposiluje důvody, kvůli nimž by se měla Británie své měny vzdávat. Slabá libra je vedlejší produkt recese a slabé ekonomiky. Jen proto, že naše vlastní vláda ztratila kontrolu nad britskou ekonomikou není důvod k tomu, abychom kontrolu předali EU,“ říká Timothy Kirkhope, šéf britských konzervativců v Evropském parlamentu.
O možném členství v eurozóně se ale začíná diskutovat i v dalších obvykle euroskeptických zemích jako je Dánsko, Švédsko, ale také na krizí silně zasaženém Islandu.
Dánský premiér Anders Fogh Rasmussen v říjnu navrhnul uspořádat v roce 2011 v Dánsku nové referendum, v němž by se občané měli vyjádřit, zda se nechtějí ke společné měně připojit. „Výsledek jakéhokoliv dánského referenda k euru bude mít obrovský význam pro švédské postoje vůči společné měně,“ uvedl v této souvislosti švédský premiér Fredrik Reinfeldt.
Poté, co na Islandu zkrachovala celá řada tamních bank, začalo se i v této zemi, která není členem Evropské unie, hovořit o přistoupení k eurozóně. Komisař pro rozšíření Olli Rehn dal ale Rejkjavíku jasně najevo, že Island nemůže společnou měnu přijmout aniž by se stal zároveň plnohodnotným členem Evropské unie.