PARTNEřI
Členské státy Evropské unie podpořily na svém jednání šestibodovou dohodu o příměří, kterou společně s Ruskem a Gruzií připravila Francie, země, která v současné době předsedá Evropské unii. Ministři zahraničí EU zároveň podpořili vyslání evropské monitorovací mise do separatistických regionů v Gruzii, které by měly dohlížet na plnění podmínek dohody o příměří, účast mise ale podmínili souhlasem Rady bezpečnosti OSN. Monitorovací mise by měla doplnit mezinárodní pozorovatele OBSE a OSN. Rusko s účastí mezinárodních sil v problematických oblastech souhlasí, ale trvá na tom, že v regionu zůstanou také ruské jednotky.
Po včerejším setkáním s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym letí dnes do Tbilisi americká ministryně zahraničních věcí Condoleezza Rice, aby dohodu předložila gruzínskému prezidentovi Michailu Saakašvilimu, jehož podpis pod dohodou zatím schází. Americká ministryně do Tbilisi přijíždí, aby vyjádřila solidaritu Spojených států s gruzínskou vládou. Americká administrativa byla v minulém týdnu vystavena kritice za to, že na konflikt mezi Ruskem a Gruzií, významným spojencem Američanů v regionu, reagovala jen velmi vlažně.
Podle agentury Reuters se Saakašvili ovšem nevyjádřil jasně, zda dokument podepíše. Než tak učiní, rád by si jej ještě „prostudoval“. Dokument zatím formálně nepodepsalo ani Rusko ani Gruzie a gruzínský prezident ještě ve středu tvrdil, že jeho podpis pod smlouvou není zapotřebí. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov mu ale po svém francouzském protějšku Bernardu Kouchnerovi vzkázal, že jeho podpis nutný je. Z tiskové zprávy Elysejského paláce ale vyplývá, že dohodu musí podepsat i ruský prezident Dmitrij Medveděv, a to co nejdříve.
Podle francouzského prezidenta představuje Saakašviliho podpis pod šestibodovou dohodu podmínkou pro zastavení bojů a stažení ruských jednotek z gruzínského území.
Přesto, že byla dohoda o příměří mezi oběma stranami konfliktu uzavřená již v úterý, z gruzínského území opakovaně během středy i včereška přicházely informace potvrzují přítomnost ruských jednotek. Podle informací listu Financial Times ruští vojáci v městě Gori, ležícím nedaleko hranic s Jižní Osetií, vyrabovali a zdemolovali gruzínskou vojenskou základnu. List uvádí, že podle gruzínských zdrojů se ruské jednotky rovněž vrátily do černomořského přístavu Poti, kde před několika dny za pomoci výbušnin potopili několik lodí gruzínské pobřežní hlídky.
Evropská komise, která na počátku týdne rozhodla o vyslání humanitární pomoci do postižených oblastí v Gruzii včera vyjádřila znepokojení, že se i přes dohodnuté příměří nezlepšily podmínky pro vstup humanitárních pracovníků. Mluvčí Komise Thomas Clancy včera novinářům sdělil, že ze strany gruzínských úřadů nejsou v tomto ohledu žádné potíže, ale odmítl výslovně kritizovat ruské síly.
Podle Clancyho je pomoc Unie zaměřená zejména na uprchlické tábory, které narychlo vznikly zejména v okolí hlavního města Tbilisi. Tábory podle něj postrádají základní vybavení, jako jsou například lůžka. V delším období je problémem i zásobování potravinami, dodal. Komise odhaduje, že počet uprchlíků nyní dosahuje přibližně 90.000.
Na setkání s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem míří dnes do černomořského letoviska Soči také německá kancléřka Angela Merkel. Merkel se bude snažit Medveděva přesvědčit o tom, že se Rusko musí vzdát dalšího násilí a stáhnout se co nejdříve z gruzínského území. Podle mluvčího německé vlády Thomase Stega, jehož cituje agentura Reuters, by kancléřka během setkání zdůraznit zejména dva body. Zaprvé, že v budoucích rozhovorech nebude zpochybňována územní integrita Gruzie a za druhé, že Rusko nebude zpochybňovat legitimitu demokraticky zvolené gruzínské vlády.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ovšem včera uvedl, že na územní integritu lze „rovnou zapomenout“. Podle jeho slov si lze jenom těžko představit, že Jižní Osetie a Abcházie budou souhlasit s tím, že budou součástí Gruzie.