Německo převzalo předsednictví po Finsku, které již zahájilo s členskými státy určité konzultace ohledně jejich názorů na podobu nové smlouvy EU. Pro Německo se stalo klíčovou prioritou vyvést Unii ze slepé institucionální uličky, v níž se ocitla po zamítavých referendech ve Francii a Nizozemsku v roce 2005.
Před Angelou Merkel stál nelehký úkol. V průběhu šesti měsíců musela nalézt kompromisní řešení, které by bylo akceptovatelné pro všechny členské státy EU. Ty byly rozdělené na dva tábory odpůrců a zastánců euroústavy.
Prvním krokem na cestě k úspěchu a zároveň důležitou zkouškou pro německé předsednictví se stalo březnové setkání nejvyšších představitelů Unie v Berlíně u příležitosti oslav 50. výročí podpisu Římských smluv. Berlínská deklarace připomínala velké úspěchy integračního procesu a zároveň určila rok 2009 jako termín, kdy by měla nová smlouva EU vstoupit v platnost.
Samotnému červnovému summitu pak předcházely velmi vyhrocené diskuse především s Polskem, které hrozilo jednání vetovat. Během setkání hlav států a vlád členských zemí bylo nakonec kompromisu dosaženo a Unie se nyní může zabývat více konkrétními problémy, které jsou bližší jejím občanům.
Německo dosáhlo v průběhu svého předsednictví i dalších úspěchů. Na březnovém summitu se členské státy zavázaly snížit emise skleníkových plynů do roku 2020 o dvacet procent. Podařilo se schválit výrazné snížení cen volání ze zahraničí. Neúspěchem však skončil summit s Ruskem a jednání o nové formě spolupráce uvázla na mrtvém bodě.
Angela Merkel po úspěšném červnovém summitu během svého vystoupení před europoslanci řekla: „Evopa se může znovu těšit na období síly a důvěry.“ Kancléřka dále uvedla: „Položili jsme základ pro společnou budoucnost EU a překonali jsme slepou uličku … pokud by rozhovory selhaly, neznamenalo by to konec Evropy, jak ji známe, ale mělo by to významné důsledky, které by byly těžko předvídtelné.“
Předseda Komise José Manuel Barroso ve svém projevu mluvil o úspěších minulých šesti měsíců. K nim patří opatření v oblasti energetiky a změny klimatu nebo také regulace roamingu. Samozřejmě neopomněl zdůraznit dohodu o reformě smluv. Barroso poznamenal, že před summitem byla Unie rozdělená ale teď je „všech dvacet sedm členských států sjednoceno a měli bychom být vděční za vůli všech vlád ke kompromisu.“
Německý ministr zahraničí Steinmeier řekl: „Německé předsednictví dosáhlo úspěchu, který by mnozí považovali ještě před několika měsíci či dny za nemyslitelný.“ Zároveň uznal, že vztahy mezi některými členskými státy jsou nyní problematické. Doufá však, že ostré výměny budou rychle zapomenuty.
Německé předsednictví končí tuto sobotu a před další předsedající zemí v řadě Portugalskem stojí nelehký úkol – dovést do úspěšného konce mezivládní konferenci, během níž se bude jednat o samotném textu nové smlouvy. Mandát pro ni je jasně daný a vymezený, proto lze očekávat, že hlavní slovo během ní budou mít především právníci a diplomaté. Konference by měla začít již 23.července a portuglský premiér José Socrates prohlásil, že by měla skončit již na konci října.