Pomocí systému obchodování s emisemi chce Evropská unie dodržet své závazky vyplývající z Kjótského protokolu. Ve svém snažení je ale EU osamoceným „vojákem v poli”, protože největší světoví emitenti, kterými jsou Spojené státy, Rusko a Čína, se k závazku nepřidali. To ale zjevně nevadí komisařce Margot Walstromové. „Unie bude připravena spustit obchodování k 1. lednu, a i kdyby byla připravena jen jediná země, nepřistoupíme na odklady,” řekla.
Systém je založen na fixním počtu povolenek, se kterými se obchoduje. Ti výrobci, kteří investují do úsporných technologií, tak mohou prodat přebytečné povolenky těm, kteří tak neučinili. Na první pohled je jasné, že problematickou otázkou je především primární alokace. V závislosti na tom, kolik povolenek se emituje, se vytvoří i cena povolenky. Ekologické organizace prosazují co nejméně povolenek za vysokou cenu, průmysloví výrobci vcelku logicky pravý opak. Sestavování národních alokačních plánů je tak do velké míry bojem na národních úrovních. Tento plán včas neodevzdala ani Česká republika, i když Ministerstvo životního prostředí slibuje jeho předložení co nejdříve. Komise se ale rozhodla zahájit řízení proti šestici starších členů, kteří neplní termín – Belgii, Francii, Itálii, Portugalsku, Řecku a Španělsku.







