Zpráva, která je k přečtení na internetových stránkách Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), varuje před omezováním práce médií, které není cizí i některým členských státům Evropské unie. Se zajištěním svobody tisku má podle autorů potíže i například Francie, Itálie nebo Řecko.
„Svoboda médií vzbuzuje obavy ve většině členských zemí OBSE (OBSE má 56 členů – pozn. redakce). V každém z nich se to ale projevuje jinak,“ píše se hned v úvodu dokumentu, který organizace vydává pravidelně každý rok.
Snahy o zkomplikování práce médiím tak mohou mít různé podoby, ale nejčastější je případ „náhubkového zákona“, jak se mu v České republice také říká. Zpráva OBSE si v této souvislosti všímá příkladu Itálie, kde kvůli návrhu zákona omezujícího používání odposlechů a jejich uveřejňování v médiích ještě před soudním jednáním, vyšly na začátku července do ulic stovky novinářů.
Estonsko je ve zprávě zmíněno kvůli návrhu zákona, který si bere na mušku právo na ochranu zdrojů. Francii je zase vyčiněno za to, že prezident Nicolas Sarkozy stojí nejen v čele státu, ale i v čele nominačního procesu na ředitele veřejnoprávní France Televisions.
Omezování novinářské svobody je patrné podle autorů zprávy i v Maďarsku, kde parlament nedávno přijal legislativní balíček, který má spojit maďarská veřejnoprávní média do jednoho celku. Vedení by jmenoval samotný premiér.
Úplná svoboda médií neexistuje podle OBSE ani v Řecku, kterého si zpráva všímá především v souvislosti s nedávnou vraždou novináře a ohroženým vysíláním rádiového vysílání pro tureckou menšinu, či v Srbsku, kde jsou známy agresivní výpady proti novinářům, kteří se negativně vyjadřují o srbském nacionalismu.
Ve zprávě OBSE není zmíněn případ České republiky ani jejího souseda Slovenska. V Česku od loňského jara platí zákon, který novinářům zakazuje uvádět jména obětí trestných činů a citovat z odposlechů policie. Slovenský tiskový zákon zase umožňuje podat žádost, aby noviny na svých stránkách otiskly na některý z jejich článků reakci či odpověď (práva využívají zejména politici).
Aby ale nezůstalo jen u kritiky, dokument například pochválil snahu německé ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusser-Schnarrenberger, která se snaží parlamentem protlačit zákon, jež si klade za cíl posílit investigativní novinařinu v zemi. Její návrh se soustředí na zlepšení ochrany zdrojů.