PARTNEřI
Program první poprázdninové schůzky ministrů financí členských zemí EU (ECOFIN) byl skutečně nabitý. Členské země během ní schválily vznik orgánů dohledu nad finančním sektorem, potvrdily svůj souhlas se zasíláním svých rozpočtů k předběžné kontrole do Bruselu a řešily, jak se postaví k návrhům na zavedení „bankovní daně“ a daně z finančních transakcí (EurActiv 7.9.2010). Pojďme se nyní na některé z těchto bodů podívat podrobněji.
Dohled i přes výhrady Česka
Titulky českých novin plní reforma finančního dohledu, kde Česká republika ustoupila v zájmu zachování své vyjednávací pozice do příštích jednání v EU většině a vznik nových celoevropských regulačních orgánů podpořila. Miroslav Kalousek médiím sdělil, že poté, co své výhrady k reformě stáhla Velká Británie, zůstalo by Česko ve svém nesouhlasu prakticky osamocené, proto se delegace rozhodla dohodu podpořit, aby si nezhoršila vyjednávací pozici do budoucna.
Výhrady ale zůstávají. České republice se na vzniku tří orgánů dohledu nelíbí, že by mohly mluvit do chodu finančních institucí a v některých případech by jejich slovo mohlo být silnější než slovo národních regulačních orgánů (v případě ČR České národní banky). Podle Kalouska výsledný kompromis také neřeší, jak postupovat v případě, že by v budoucnu některý z evropských regulátorů rozhodl špatně.
Návrhem reformy dohledu nad finančními trhy Evropská unie zareagovala v roce 2009 na finanční krizi, která se o rok dříve přelila ze Spojených států i na starý kontinent, a mnozí ji chápou jako důsledek nedostatečné regulace finančních trhů v stále těsněji propojeném světě.
V rámci reformy mají vzniknout tři Evropské orgány dohledu. První z nich má být pověřen dozorem nad bankovním sektorem (European Banking Authority), druhý nad trhem s cennými papíry (European Securities and Market Authority) a třetí nad penzijními fondy a pojišťovnami (European Insurance and Occupational Pensions Authority).
Vedle toho má při Evropské centrální bance zahájit činnost Evropská rada pro systémová rizika (European Systemic Risk Board), která má sledovat makroekonomickou stabilitu finančního sektoru a upozorňovat na možná ohrožení, jakými byla například cenová bublina na trzích s nemovitostmi nebo rostoucí dluhy členských států EU.
Očekávané pravomoci
Z kompromisu, na němž se už minulý týden shodli diplomaté členských států a ministři jej včera de facto pouze potvrdili, vyplývá, že faktické pravomoci těchto regulačních orgánů budou zřejmě relativně omezené. Každodenní rozhodování o regulaci domácích finančních trhů bude stále spadat do pravomocí národních orgánů dohledu a evropský regulátor do jejich práce bude moci zasáhnout teprve v případě, že se členské státy shodnou na tom, že národní orgán dohledu neplní své povinnosti. Členské státy navíc jeho rozhodnutí budou moci vetovat v případě, že by mělo dopady do státního rozpočtu dané země.
V případě vzniku „naléhavé situace“ budou nadnárodní orgány dohledu moci sáhnout i k takovým opatřením, jakými by byl například dočasný zákaz některých finančních operací (například short-sellingu). O tom, co je a co není „naléhavá situace“, by však nerozhodoval regulátor, ale členské státy.
Svou roli by měli evropští regulátoři hrát také ve sporných případech přeshraniční povahy, jakým byl v minulosti například spor o budoucnost banky a pojišťovny Fortis mezi Belgií a Nizozemskem (EurActiv 29.9.2008).
Evropský semestr
Ministři včera schválili také takzvaný „evropský semestr“. Potvrdili tak závěry červnového summitu EU, na němž se dohodli, že počínaje rokem 2011 budou do Bruselu odesílat k připomínkám hrubé návrhy svých rozpočtových plánů. Touto cestou chce Evropská unie zpřísnit dohled nad národními rozpočty a předejít tak opakování dluhových krizí podobných té, která v minulosti zasáhla Řecko.
Podle návrhu schváleného včera ministry financí budou členské státy muset své rozpočtové plány posílat Evropské komisi nejpozději do konce dubna. Evropská komise poté posoudí, zda jsou dlouhodobé plány snižování rozpočtových deficitů a příslušné návrhy reforem v souladu se „směry“, na nichž se každoročně v březnu dohodnou členské státy.
Komise na základě svých zjištění zformuluje názor, o němž budou poté na pravidelných Radách v červnu a červenci diskutovat ministři financí EU a eurozóny.
Přestože posílení dohledu nad národními rozpočty zatím nepočítá s žádnými sankcemi, Unie věří, že tlak ze strany Komise a členských států na vlády zapůsobí a pomůže tak zabránit nadměrnému zadlužování.
Zahrnutí penzijních reforem? Velká neznámá
Současně s tím ovšem pod vedením stálého předsedy EU Hermana Van Rompuyho probíhá diskuse o možných úpravách Paktu stability a růstu a případných sankcích za jejich nedodržování. V souvislosti s tím vystoupila v srpnu 2010 skupina devíti převážně nových členských zemí (včetně ČR) s požadavkem, aby nová rozpočtová pravidla zohledňovala náklady penzijních reforem, k nimž řada z nich v minulosti již přistoupila nebo se k tomu v nejbližší době chystá (EurActiv 18.8.2010).
Evropský komisař pro hospodářské a měnové otázky Olli Rehn k tomu uvedl, že ministři žádost devíti členských zemí berou vážně. Vyjádření ministrů na včerejší Radě zůstávají ovšem rozporuplná. Německý ministr financí Wolfgang Scheuble, jehož země se v oficiálních vyjádřeních staví k návrhu odmítavě, ale včera hovořil smířlivěji: „Vždycky jsme připraveni jednat (…) Nalezneme řešení společně (…) Nejsem v tomto ohledu pesimistou“.
Slovenský ministr Ivan Mikloš dal ovšem na dotaz, zda se domnívá, že se návrh podaří prosadit, najevo skepsi. „Bohužel, nemyslím si to. Myslím, že je to relevantní postoj, máme pro něj reálné důvody, ale celkový konsensus tady nevidím,“ uvedl.