PARTNEřI
Mnozí komentátoři prohlašují, že Herman Van Rompuy bude zastávat spíše formální předsednickou roli, než že by se stal skutečným lídrem s vizemi. „EU se nyní konsoliduje a Rada potřebuje někoho, kdo by zajistil kontinuitu v její činnosti (…) a vybudoval si dlouhodobé styky na mezinárodní úrovni,“ řekla EurActivu Caroline Wunnerlich, podniková ředitelka konzultantské společnosti Fleishman-Hillard Europe.
Van Rompuyho předsednická role
„Van Rompuy se na tuhle předsednickou roli hodí, ta funkce má být zaměřená hlavně na vnitřní záležitosti,“ řekla Wunnerlich a dodala: „Odmítnutí Tonyho Blaira jako kandidáta na tento post jasně vyjadřuje, jak Francie a Německo tu funkci vidí.“ Wunnerlich předpovídá, že vztah Rompuyho a José Louise Rodrígueze Zapatera, premiéra Španělska – nadcházející předsednické země, bude mít z krátkodobého hlediska zásadnější roli než jeho vztah vůči baronce Catherine Asthon.
Elaine Cruikhanks z bruselské pobočky konzultantské firmy Hill & Knowlton řekla EurActivu, že přesné rozdělení kompetencí mezi dvěma novými „hlavami“ bude v budoucnu spíše záviset na jejich osobnostech a na povědomí, které sami o svých postech vytvoří.“ V praxi očekává Cruikhanks, že Rompuy bude Unii reprezentovat na mezinárodních setkáních vlád a hlav států, zatímco Ashton na setkáních s ministry zahraničních věcí členských zemí.
Osobnosti definují postavení
Specialisté na public affairs se neshodují v tom, jak významná bude role baronky Ashton, ale konstatují, že vytvoření obrysů funkcí skutečně dost závisí na osobnostech.
Pozice Ashton je, jak sama řekla, zbrusu nová. „Nemám nic než sebe samu, což nemá být omluva, je to realita. Dále si vyjasňujeme, co skutečně Lisabonská smlouva znamená, například jaký je vztah k rotujícímu předsednictví,“ řekla europoslancům Catherine Ashton během „grilování“.
Kromě postu místopředsedkyně Komise, bude mít bývalá komisařka pro obchod na starosti i Evropskou službu vnější akce či diplomatické sbory, což zahrnuje šest tisíc úředníků z Komise, z Rady a národních ministerstev, vysvětlila Wunnerlich. „To vlastně zní jako pozice ministra zahraničí, který má však k dispozici mnohem více prostředků než měl dříve Javier Solana,“ řekla Wunnerlich.
Politický analytik Piotr Maciej Kaczyński odhaduje, že Ashton se bude na mezinárodní scéně objevovat více než Rompuy. „Pokud vezmeme v potaz, co je napsané v Lisabonské smlouvě, bude Van Rompuy spíše pouhým předsedou Rady.“ Kaczyński předpovídá, že Ashton bude globálně aktivnější, i když jí služba vnější akce zabere mnoho času. „Když nastoupila do úřadu, řekla: ,Suďte mne podle činů´ a ona aktivní bude,“ podotkl Kaczyński s tím, že povinností Ashton bude také tlumočit společné postoje EU na poli Rady bezpečnosti OSN. Analytik si myslí, že konkurence mezi dvěma novými posty nebude nijak významná, spíše předvídá soupeření Ashton a Rompuyho s velkými či předsednickými zeměmi. „Kdo bude zastupovat Unii v krizi? Neumím si představit francouzského nebo britského ministra zahraničí, kteří jsou zticha a nechávají Ashton převzít iniciativu v blízkovýchodní krizi.“
Julia Harrison z poradenské společnosti Blueprint Partners sdělila EurActivu jiný názor: „Van Rompuyho role bude významnější, neboť bude předsedat schůzím Evropské rady a cestovat po světě“, zatímco Ashton „naváže tam, kde Solana přestal“. „Budou muset vytvořit fungující partnerství a k témuž vést i členské vlády. Hádat se, kdo má co na starost, rozhodně není v jejich zájmu a ani v povahách.“
Wunnerlich z firmy Fleishman-Hillard varuje: „Před oběma je hodně práce a pokročí jedině tehdy, když členské státy pochopí, že Unie musí mít jednotné postoje k zahraničněpolitickým otázkám.“
Ashton musí k výkonu svého postu v Komisi získat ještě formální požehnání Parlamentu. Van Rompuy začne své povinnosti vykonávat pravděpodobně až od počátku nového roku.