Návrh na zavedení modrých karet, které mají do Evropské unie přilákat vysoce kvalifikované pracovníky, je inspirován americkým systémem „zelených karet“. Modré karty by měly Evropě pomoci vyřešit problém zhoršujících se demografických podmínek a nedostatek kvalifikovných pracovníků.
Německá poslankyně ze středopravé EPP-ED (Evropská strana lidová-Evropští demokraté) Ewa Klamt, která je autorkou zprávy k modrým kartám o níž včera poslanci jednali, výsledek hlasování přivítala. „Chceme realistická a funkční kritéria, díky nimž bude systém pro žadatele zajímavý a zároveň chceme zajistit, aby EU nezaostávala za svými konkurenty jimiž jsou například Spojené státy, Kanada nebo Austrálie.“
Přestože má Evropský parlament v této oblasti pouze poradní hlas, včerejší hlasování je důležitým krokem k vytvoření evropského systému modrých karet. Imigranti pro řadu evropských zemí představují velmi citlivou otázku - jejich příliv se každým rokem zvyšuje.
Zprávu poslanci podpořili v poměru 388 ku 56 hlasům a to především díky dohodě velké dvojky – EPP-ED a evropských socialistů (PES). Hlasování se ale zdrželo 124 poslanců vedených evropskými liberály (ALDE) a Zelenými, což ukazuje na velké názorové rozdíly mezi jednotlivými politickými frakcemi.
Jeannine Hennis Plasschaert, nizozemská poslankyně z ALDE a mluvčí strany pro oblast imigrace, uvedla, že zpráva kterou připravila EPP-ED postrádá smysl a spíše než otevření dveří vysoce kvalifikovaným migrantům přinese „všechna možná omezení a byrokracii“.
Umírněný byl přitom už návrh Evropské komise, říká poslankyně, a dohoda mezi EPP-ED a PES ho oslabila ještě víc. Strany se podle ní nechaly až příliš ovlivnit „velmi zmatenou a emocionální diskusí k imigraci, která dnes v Evropě probíhá“.
Parlamentní zpráva skutečně původní návrh Komise v řadě oblastí pozměňuje. Změn doznaly především podmínky, které by měli migranti splnit pro udělení modré karty. Parlament například požaduje, aby uchazeč o práci měl již dopředu sjednanou práci v EU a měl v daném oboru alespoň pětiletou pracovní zkušenost. Návrh Komise přitom počítá pouze s třemi roky. Poslanci také požadují, aby se plat, který by musel mít žadatel dopředu sjednaný se svým evropským zaměstnavatelem pohyboval nad 1,7 násobkem průměrné mzdy v dané zemi, zatímco Komise počítá pouze s 1,5 násobkem.
Zelení, podobně jako liberálové návrh kritizují za jeho „polovičatost“. Zpráva se podle nich staví k vysoce kvalifikovaným migrantům vlažně. Strana se obává, že by text znamenal pouze „řadu dalších omezení v již tak omezeném systému“.
Navzdory všemu má Evropský parlament v oblasti imigrace hlas pouze poradní. O zavedení modrých karet tak budou nakonec rozhodovat členské státy během českého předsednictví v první polovině roku 2009.
Mimo jiné i na nátlak české vlády by karty mohly začít platit až od roku 2011. Vláda argumentuje tím, že by v době, kdy stále platí restriktivní opatření pro vstup pracovníků z nových členských zemí na některé pracovní trhy (zejména v Německu a Rakousku), byli vysoce kvalifikovaní migranti z třetích zemí oproti občanům z nových členských zemí zvýhodněni.