PARTNEřI
Kodaňská smlouva o boji s klimatickými změnami byla uzavřena na summitu loni v prosinci. Zatím ji podepsala asi stovka zemí. Čína, Indie a Rusko jsou největšími producenty skleníkových plynů, kteří se ke smlouvě, jejímž cílem je udržet globální oteplování pod hranicí 2 stupňů Celsia, zatím nepřipojily.
V rámci právně nezávazné Kodaňské smlouvy plánují bohaté země posílat do rozvojového světa na ochranu klimatu během následujících tří let 30 miliard dolarů ročně. V období
2013-2020 by se měla pomoc navýšit na 100 miliard dolarů ročně. Kvůli distribuci prostředků byl zřízen tzv. Kodaňský zelený klimatický fond.
Karl Falkenberg včera prohlásil, že peníze z kodaňského fondu budou k dispozici pouze v rámci mezinárodní úmluvy, která povede k redukci emisí CO2.
„Nejsou to peníze za nic, všichni se musejí snažit, pak můžeme rozvojovým zemím nabídnout možnost snažit se víc, než by byly schopné z vlastních prostředků,“ řekl Falkenberg novinářům během konference OSN o životním prostředí, která proběhla v Nusa Dua na Bali.
Falkenberg naznačil, že země, které se odmítnou Kodaňské smlouvy účastnit, nedostanou ze „zeleného fondu“ žádné peníze. Čína se již nechala slyšet, že zřejmě nebude patřit mezi příjemce finanční pomoci. „Pokud budou země váhat, zda se zavázat ke Kodaňské smlouvě, v jejímž rámci byl fond vytvořen, je obtížné hovořit s nimi o nějaké finanční pomoci,“ řekl Falkenberg. „Musí být vidět, že jsou země připravené jednat na základě Kodaňské smlouvy,“ dodal.
Čína již během konference v Kodani řekla, že nemá o „zelené fondy“ zájem. Mluvčí britského ministra pro energii a klima Eda Milibanda v únoru prohlásil, že fungování fondu nebude podmíněné spoluprací s velkými znečišťovateli.
Čína a Indie sice míní snižovat emise, což bude podle Kodaňské dohody „vyžadováno“, avšak zatím Sekretariátu OSN neoznámily, že by se chtěly ke smlouvě „přidružit“.
Kodaňská smlouva nepřinesla ohledně snižování emisí žádné konkrétní cíle. Tento závěrečný dokument pouze říká, že je redukce emisí nutná a že by celkový nárůst teploty oproti předprůmyslové době neměl překročit 2 stupně Celsia.
EU se sama zavázala snížit emise skleníkových plynů do roku 2020 o 20 % ve srovnání s rokem 1990. Tento cíl vychází z klimaticko-energetického balíčku, který byl přijat na konci roku 2008. Pokud by však další významní aktéři z řad vyspělých i rozvojových států kývli na adekvátní závazky, pak je EU ochotná snížit emise do roku 2020 dokonce o 30 %.
(EurActiv ve spolupráci s agenturou Reuters)