KOMUNIKAčNí PARTNER
PARTNEřI
Souvislosti:
Politika územního rozvoje 2008 představuje klíčový dokument územního rozvoje České republiky. Ve spolupráci s dalšími ministerstvy, kraji a správními úřady ji vypracovalo v návaznosti na předchozí verzi z roku 2006 ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Dokument je zároveň implementací Územní agendy EU a Lipské charty (ta řeší rozvoj měst takovým způsobem, aby byla schopna plnit roli „motoru rozvoje“ regionů).
Smyslem Politiky územního rozvoje je vymezit na národní úrovni oblasti, na nichž má v budoucnu dojít k realizaci projektů, které svým významem přesahují význam oblastí a krajů. Jedná se například o vymezení koridorů pro rychlostní silnice, elektrické přenosové sítě, plynovody, letištní ranveje nebo plochy pro nové elektrárny, plynové zásobníky či potenciální úložiště jaderného odpadu. Řeší ale i takové otázky jako je protipovodňová ochrana.
Dokument slouží také jako nástroj k prosazování zájmů České republiky při jednáních o územním rozvoji EU.
Pro kraje a obce je dokument závazný a vymezené oblasti musí ve svých vlastních územních plánech respektovat. Plán jim navíc ukládá řešit takové otázky jako je regulace živelné zástavby na okrajích měst nebo využívání opuštěných objektů a ploch (tzv. brownfields).
Plán územního rozvoje 2008 původně měla v loňském roce schválit Topolánkova vláda, ale první návrh MMR sklidil ostrou kritiku ze strany odborníků, neziskových organizací a občanských sdružení. K přepracovanému dokumentu mělo zase výhrady ministerstvo životního prostředí a finální verzi tak musel vyřešit úřednický kabinet premiéra Jana Fischera.
Témata:
Přestože vláda říká, že dokument nepředstavuje konečnou verzi a o skutečné podobě projektů se bude ještě jednat v územních řízeních, jejichž součástí bude i povinné posouzení vlivu na životní prostředí, občanská sdružení a neziskové organizace se obávají, že dokument de facto dává zelenou některým vysoce kontroverzním projektům.
V Plánu je uveden například koridor pro stavbu rychlostní silnice R52 z Brna do Vídně. Podle dosavadních plánů by tato silnice měla vést chráněným krajinným územím Pálava a lednicko-valtickým areálem, který je chráněn v rámci UNESCO. Projekt se přitom nelíbí Evropské komisi a stížnost českých občanů řeší i evropský ombudsman. Česká strana by přitom spojení s Vídní ráda částečně financovala v rámci projektů transevropských sítí (TEN). Výhrady Komise by takovým plánům ale mohly zabránit.
Kritiku sklízí také další plánované silniční stavby, jako je dálnice D3 z Prahy do Českých Budějovic, nebo rychlostní silnice R35, která má vést z Turnova do Hradce Králové a protnula by území Českého ráje. Kontroverzní je i výstavba severozápadní části pražského okruhu, která by vedla přes hustě obydlenou městskou část Suchdol, nebo plán nové vzletové a přistávací dráhy na ruzyňském letišti.
Neziskovkám se nelíbí také vymezení oblastí pro výstavbu dalších bloků jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Dokument hovoří i o lokalitě poblíž Blahutovic na novojičínsku jako možném místě pro výstavbu další, blíže nespecifikované elektrárny. Sdružení Ekologický právní servis se obává, že i v tomto případě se počítá s výstavbou jaderné elektrárny. Naznačuje to podle něj skutečnost, že se v Plánu počítá i s oblastí pro nádrž s chladicí vodou.
Vláda ale říká, že obavy neziskových a občanských sdružení jsou neopodstatněná. Například v případě plánovaných silničních staveb znamená vymezení koridorů podle vyjádření MMR pouze „uvedení míst, která mají být spojena příslušnou pozemní komunikací“. Jedná se prý o „vyjádření republikové potřeby takového spojení a požadavek jeho zohlednění v územně plánovací činnosti i činnosti příslušných resortů“. O konkrétních variantách včetně posouzení dopadů na životní prostředí by mělo rozhodnout až následné územní řízení.
Stanoviska:
Premiér Jan Fischer médiím sdělil, že „Politika územního rozvoje nepředjímá žádné fatální rozhodnutí, které by bránilo dalším vládám v rozhodnutí, co kde bude reálně postaveno“.
Ekologický právní servis (EPS) je jiného názoru. Přestože dokument hovoří pouze o „koridorech“, Politika kontroverzní projekty „konkrétně vymezuje a umísťuje v území a to přes to, že u nich nedošlo k posouzení variant, posouzení vlivu na životní prostředí a na veřejné zdraví, zhodnocení finanční návratnosti a nebo potřebnosti“, píše se v tiskové zprávě sdružení.
„Nebezpečí Politiky spočívá v tom, že…bude závazná pro kraje i obce. Ty pak budou povinny ve svých územních plánech vymezovat plochy pro uvedené projekty bez dalších diskuzí a hledání optimálních řešení, a to i kdyby s jejich umístěním nesouhlasily ,“ varuje EPS.
Rozhodnutí vlády naopak přivítala Unie malých a středních podniků ČR. „Český průmysl velmi oceňuje rozhodnutí české vlády...Toto rozhodnutí je jednoznačně v zájmu většiny občanů a v příštích letech přinese kromě nových pracovních míst i větší konkurenceschopnost pro tuzemské podniky a bude mít velmi pozitivní dopad na české hospodářství,“ říká předseda Unie a poslanec David Šeich (ODS).
Předseda sdružení podnikatelů se navíc tvrdě opřel do ekologických sdružení, která podle něj v minulých letech svými aktivitami „zásadně poškodila českou ekonomiku“. „V mnoha případech je pro tyto organizace důležitější ochrana drobných živočichů než kvalita života občanů. Varovným příkladem může být jejich snaha zastavit výstavbu obchvatu kolem města Plzně, která měla za následek, že veškerá doprava musela dlouhou dobu jít centrem města, kde nejvíce poškozovala právě zdraví občanů,“ tvrdí Šeich.