PARTNEřI
Poslanci ukázali neobvyklou jednotu, když bez ohledu na svou politickou příslušnost vydali společné usnesení, které apeluje na lídry EU, aby lépe dohlíželi na plnění závazků vytyčených novou ekonomickou strategií. Podle zákonodárců by měly členské země podporovat, ale zároveň se nebát sankcí v případě jejich liknavosti.
„Evropský parlament vybídl Komisi k vyšším ambicím, ale problém je v tom, že drtivá většina realizace bude záviset na národních státech. To byl ostatně i smutný osud Lisabonské strategie,“ komentoval usnesení vedoucí delegace ČSSD v Parlamentu Jiří Havel.
Včera se v Bruselu setkali diplomaté, aby se připravili na klíčový summit hlav EU, který se odehraje koncem března. Představitelé vlád budou muset na tomto summitu prezentovat prostředky, kterými chtějí zajistit posílení ekonomického růstu a zaměstnanosti ve svých zemích. Některým členským státům se ale nelíbí, že by Brusel mohl neplnění těchto národních závazků sankcionovat.
Strategie „Evropa 2020“ je stručnější verzí předchozí Lisabonské strategie. Oproti ní sleduje menší počet cílů a zavádí přísnější kontrolní mechanismy, které by měly zajistit její naplňování.
Poslanci nechtějí „druhou Lisabonskou strategii“
Joseph Daul, lídr Evropské lidové strany, Martin Schulz, šéf sociálních demokratů, a Guy Verhofstadt, lídr liberálů, chtějí, aby vedení Unie skutečně přistoupilo na efektivnější nástroje kontroly, aby nová ekonomická strategie nedopadla právě jako Lisabonská strategie, která podle mnohých selhala kvůli nedostatečné vymahatelnosti závazků a nečinnost národních států.
Takzvané národní plány reforem, které státy od roku 2005 pravidelně předkládají Evropské komisi, nejsou závazné a Komise může vládám dát pouze doporučení. Komisaři nedávno přišli s návrhem, že podle nějž by se plány měly vyhodnocovat paralelně s fiskálními stabilizačními plány přijatými v rámci Paktu stability a růstu, jehož součástí je i známý požadavek na maximální deficit veřejných financí ve výši 3 % HDP. Tím by prý došlo k „propojení prostředků a cílů“. Takový záměr ale s velkou pravděpodobností narazí na odpor členských států.
Efektivnější kontrola
Evropská komise bude národní programy reforem, v nichž se členské státy zavazují k přijetí kroků směřujících k plnění strategie, vyhodnocovat jednou ročně a bude je předkládat Evropské radě. Komise hodlá státům předkládat návrhy na přijetí nápravných kroků podobně, jako je tomu v případě Paktu stability a růstu. Právní váhu měla dosud pouze tzv. „doporučení“, s Lisabonskou smlouvou však Unie získala nový nástroj – „varování“, které vyšle členským zemím ve chvíli, kdy se hospodářská politika vlády příliš odkloní od hlavních směrů hospodářské politiky EU.
Podle poslanců by EU měla využít veškeré možné právní nástroje, aby zajistila koordinaci ekonomik a dohlédla na implementaci národních akčních plánů. Při podpoře plnění závazků by měla Unie používat finanční pobídky i sankce, když to bude nutné. Nové mechanismy kontroly by také měly přispět k větší provázanosti mezi novou strategií 2020, Strategií udržitelného rozvoje a Paktem stability a růstu, jehož měřítka musejí členské státy dodržovat.
Podstatné budou malé a střední podniky
Všichni tři šéfové politických stran zdůraznili, že malé a střední podniky budou po příštích deset let zásadní pro tvorbu nových pracovních míst a generování ekonomického růstu, protože mají velký potenciál vytvářet inovace a podporovat kulturu podnikání.
„EU však musí tyto podniky podporovat. Měla by zajistit, aby mohly plně využívat politiky inovací a výzkumu a nebyly omezené zbytečnou administrativní zátěží,“ napsali poslanci v prohlášení.
Zákonodárci v usnesení také podotýkají, že je potřeba zajistit stabilní euro a intenzivnější dohled nad finančními institucemi. „Evropský parlament zdůrazňuje potřebu evropského inspektora, aby se zajistil účinný dohled na mikro- i makroúrovni, a tím se předešlo budoucí krizi.“