PARTNEřI
Souvislosti:
Služby se podílejí na HDP sedmadvacítky plnými 70% a zástupci členských států i unijních institucí se dlouho nemohli shodnout, jak tento potenciál lépe využít pro dotváření vnitřního trhu. Původní návrh eurokomisaře Fritze Bolkensteina vyvolal nesouhlasné reakce zejména ze strany původní patnáctky. Nejproblematičtější část předlohy představovalo tzv. pravidlo země původu. Pokud by prošlo, v praxi by podnikateli stačilo získat povolení pro provozování určité činnosti ve svém domovském státě a pak by mohl tuto službu nabízet zákazníkům v celé Unii bez dalších administrativních překážek. To ale vzbudilo obavy z tzv. sociálního dumpingu, kdy by podnikatelé využívali nižších standardů ve svých domovských zemích a mohli by tak dosahovat komparativně nižších nákladů. Standardy by se pak nutně musely snížit v celé Unii, tvrdili oponenti.
Po třech letech vyjednávání došlo na konci roku 2006 k nelibosti „nových zemí“ k značnému „okleštění“ směrnice a byla schválena. Firmy a živnostníci tak už nebudou sice muset žádat v každé zemi zvlášť o povolení k pobytu nebo k výkonu jejich činnosti, nicméně často složitá, navíc v jednotlivých zemích odlišná, pravidla pro podnikání zůstanou.
Směrnice je klíčovým nástrojem pro odstranění bariér na evropském vnitřním trhu. V současnosti tvoří poskytování přeshraničních služeb pouhých asi 5-10 % evropského HDP.
Členské státy jsou povinny směrnici implementovat do národních legislativ do 31. prosince 2009. Průzkum z loňského roku však ukázal, že v osmi zemích nejspíše bude přijetí směrnice zdrženo. Stejné obavy vyjádřilo i české předsednictví v první půli roku 2009. V České republice probíhá proces bez problémů.
Evropští poslanci tento týden vyzvali členské státy, aby zintenzivnily práci na implementaci směrnice o službách. Podle zákonodárců by měla být přijata včas a správným způsobem. Při debatě v rámci parlamentního Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů se ukázalo, že se někteří poslanci obávají toho, že směrnice nebude v členských zemích implementována na čas. Jedna z poslaneckých kanceláří dokonce vyjádřila obavu, že k odkladu dojde až v polovině zemí. Pochybnosti se týkají i postupů při implementaci, které se liší země od země.
Poslanec Malcolm Harbour, předseda parlamentního Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, se vyjádřil, že by členské státy měly projevit mnohem více snahy, aby mohla být směrnice do konce roku implementována. „Vlády by se měly dát do práce a učinit jednotný trh služeb skutečností,“ nabádal Harbour.
„Malé a střední podniky budou mezi těmi, kterým směrnice pomůže nejvíce. Služby tvoří
70 % HDP Unie, ale jen asi 20 % pochází z přeshraničního obchodu. Směrnice odstraňuje komplikace a usnadňuje přístup na evropské trhy,“ zdůraznil Harbour.
Mluvčí Evropské komise k problému řekl, že dokud neuplyne 31. prosinec, orgán nebude ukazovat ani kárat konkrétní státy za prodlevy při implementaci. Dodal ale, že Komise situaci pečlivě monitoruje.
Důležitější než načasování je metoda, říkají socialisté
Zvláště mezi levicovými poslanci panují obavy, že pravicové vlády neimplementují směrnici sociálně zodpovědným způsobem.
Francouzští socialističtí poslanci tvrdí, že včlenění směrnice do národní legislativy odporuje některým zásadám platným ve zdravotnictví a sociálních službách. Místopředsedkyně Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Bernadette Vergnaud potvrdila, že socialisté se snažili do textu protlačit mnohé sociální garance, ale francouzská vláda jejich požadavky ignorovala.
Ve Švédsku nastal podobný problém. Socialisté obviňují středopravicovou vládu, že dezinterpretovala směrnici tak, aby mohla vypustit dosud existující zákon, který podnikům ukládal povinnost mít nejméně jednu kontaktní osobu pro komunikaci se státními orgány a odbory.
Nejmenovaný eurokomisař sdělil EurActivu, že Komise může státům, které jsou již s implementací daleko, udělit určitou dobu odkladu. Naopak proti zemím, které neplní své povinnosti, musí Komise podniknout jisté kroky.