KOMUNIKAčNí PARTNER
PARTNEřI
Johannes Hahn (narozený 1957) získal diplom v oboru filosofie na Vídeňské univerzitě. Od mládí je členem středopravicové Rakouské lidové strany (ÖVP). Během své politické kariéry zastával post ve vídeňské regionální vládě, ale také funkci ministra spravedlnosti.
Hahn nyní čelí kritice, že se o evropské záležitosti začal zajímat až v pozdní fázi své kariéry a nemá proto pro post komisaře dostatečnou kvalifikace. On sám se ale brání tím, že „evropská dimenze“ provázela veškerou jeho politickou činnost.
„Pamatuji si, jak jsme s ostatními mladými lidovci navzdory skepsi spolustraníků prosazovali vstup do Unie,“ říká Hahn, který dříve působil v mládežnické organizaci ÖVP. „Každý národní politik je dnes navíc i evropským politikem,“ dodává Hahn.
Domácí politici Hahna zase obviňují, že se jmenováním do Komise zbavuje odpovědnosti před nadcházejícími volbami. „Když mě političtí rivalové kritizují, vidím to jako důkaz toho, že jsem přece jen něco dokázal,“ prohlašuje Hahn.
Někteří politici vnímají jmenování Hahna negativně i proto, že na post kandidovala také žena, Benita Ferrero-Waldner z ÖVP, a José Manuel Barroso proklamoval, že chce zvýšit podíl žen v Komisi. „V lidové straně bylo několik kvalifikovaných kandidátů, a to mužů i žen. Federální vláda však musí nalézt konsenzus ohledně nominované osoby, která musí získat důvěru celé koalice. Kancléř Werner Faymann (sociální demokrat) a vicekancléř Josef Pröll (konzervativec) byli nakonec nakloněni mé osobě.“
Na otázku, jaký je jeho postoj v otázce rozšíření Unie o Turecko, balkánské státy a Ukrajinu, se designovaný komisař vyhnul politickému prohlášení a pouze řekl, že kroky, které budou v tomto procesu následovat, jsou předem jasně určené. Zdůraznil roli Rakouska ve vyjednávání s Tureckem a dodal, že v této záležitosti si musí klást otázky nejen Turecko, ale i sama Evropská unie.
Co se týče vztahu Rakušanů k evropským záležitostem, připustil Hahn, že rozhodně není ideální, ale evidentně se prý za poslední měsíce zlepšil. „Lidé si uvědomili, jak důležitý byl ochranný štít Unie v době krize. Je třeba, aby byla Unie vnímána jako dobré zázemí pro každodenní život, nejen v krizi.“
Celý rozhovor si můžete v aj přečíst pod tímto odkazem.