Souvislosti:
Mezinárodní měnový fond (MMF) je jednou z klíčových institucí, která po druhé světové válce změnila podobu světové ekonomiky. MMF byl založen v roce 1941 na konferenci v Bretton Woods a jeho primární rolí bylo pomáhat zemím, které se dostanou do potíží s platební bilancí.
V současné době je jedním ze zásadních problémů MMF způsob rozdělení pravomocí. Hlasovací práva každého z jeho členů jsou vypočítána na základě příspěvků každého z nich. Nejsilnějším členem jsou s výrazným náskokem před ostatními Spojené státy, které mají 17% veškerých hlasovacích práv. Čína naproti tomu přispívá do fondu pouze ze čtyř procent a má tudíž pouze 3,66% hlasovacích práv. Evropská unie je v MMF zastoupena více než významně – všech 27 členských zemí má v této instituci svoje křeslo a čtyřka zemí, které z celé EU do fondu přispívají nejvíce (Německo, Francie, Velká Británie a Itálie), společně disponuje 20% hlasovacích práv.
K tomu všemu ještě na základě dohody uzavřené v minulosti se Spojenými státy Evropská unie jmenuje výkonného ředitele MMF zatímco Spojené státy jmenují prezidenta Světové banky – druhé klíčové instituci, která vznikla dohodou z Bretton Woods.
Témata:
Pracovní dokument, do nějž měl portál EurActiv.com možnost nahlédnout, také navrhuje rozšíření skupiny G8. „Bylo by třeba zvážit další reformy G8 tak, aby se tato skupina stala přístupnější nově se rozvíjejícím zemím,“ píše se v dokumentu.
Největším ústupkem Evropské unie je podle dokumentu ale nabídka, podle níž by se EU mohla vzdát svého permanentního předsednictví v MMF. „Větší otevřenost a transparentnost procesu výběru výkonného ředitele MMF a prezidenta Světové banky by představovaly krok vpřed,“ uvádí pracovní dokument, o němž budou jednat ministři financí EU na svém zítřejším setkání v Bruselu.
Cílem tohoto setkání bude příprava společného postupu EU, který by poté měli vrcholní představitelé členských zemí a vlád schválit na mimořádném Evropském summitu. Ten francouzské předsednictví svolalo na 7. listopadu, tj. krátce před globálním summitem, který se bude konat 15. listopadu ve Washingtonu a od nějž se očekává zahájení zásadních reforem mezinárodního měnového systému.
Evropa souhlasí s tím, aby křeslo, v kterém nyní sedí francouz Dominique Strauss-Kahn, a od roku 1946 je vyhrazeno pouze Evropanům (od založení MMF se v jeho čele ocitli čtyři Francouzi, dva Švédi, jeden Španěl, jeden Belgičan, jeden Holanďan a jeden Němec), mohli získat i zástupci jiných členských zemí MMF. „Další přidružení nově vzniklých a rozvíjejících se ekonomik je nezbytné,“ píše se v dokumentu.
„Je třeba posílit legitimitu dalších relevantních aktérů,“ dodává materiál, který touto formulací naráží na Čínu a další nově se rozvíjející hospodářské velmoci, od nichž ale zároveň požaduje „zvýšenou odpovědnost“ v rámci MMF. Příspěvky Číny a Indie do MMF jsou v současné době hluboko pod potenciálem těchto zemí. Pomineme-li tyto dvě země, návrh by nemusel padnout na úrodnou půdu ani ve Spojených státech, které zřejmě nebudou příliš nadšené myšlenkou, že by se měly vzdát kontroly nad Světovou bankou.
Dokument dále vyzývá k revizi mezinárodního měnového systému, který je považován za jednu z příčin „zadlužení globální ekonomiky“. Francouzské předsednictví požaduje „srozumitelnou a robustnější analýzu měnových kurzů“, která by umožnila posoudit, co může za nynější krizi.
Předchozí verze dokumentu explicitně požaduje „širší reflexi nedostatků stávajícího mezinárodního měnového systému,“ který obviňuje z „podporování sterilní akumulace rezerv a odvádění měnových toků od produktivních investic jak v rozvinutých tak rozvíjejících se zemích“. Toto vyjádření může být narážkou na Čínu, kde dlouhodobý dvouciferný přebytek platební bilance umožnil Pekingu vytvořit si rezervy v zahraničních měnách v celkovém objemu 2 bilionů dolarů.
Řada členských zemí EU má na věc podobný názor jako Francie. Jde zejména o ty země, které byly (také díky nerovnováhám v současném měnovém systému) zasaženy levnými dovozy z Asie. Čínský jüan je vázán na dolar a vláda směnný kurz kvůli podpoře vývozu udržuje na uměle nízké úrovni.
Levné výrobky ze západu tudíž hledají na východních trzích obtížně uplatnění a levné asijské dovozy je někdy vytlačují i z domácích trhů.
Další kroky:
4. listopadu 2008 se v Bruselu koná setkání Rady ministrů financí ECOFIN.
7. listopadu 2008 se v Bruselu uskuteční mimorádné zasedání Evropské rady.
15. listopadu 2008 se bude ve Washingtonu konat mimořádný summit G20 k finanční krizi.


