Souvislosti:
Evropská komise předložila v listopadu 2007 návrh na reformu společné zemědělské politiky (CAP).
Sedmadvacítka se nakonec v prosinci 2008 dohodla na postupu, který zajistí producentům mléka překlenovací období před úplným zrušením kvót. Ty se v mlékařství používají už od roku 1984 (jedině ve Francii fungují teprve posledních několik roků). Mezi lety 2009 až 2013 má dojít ke každoročnímu navyšování kvót o 1%. Jejich definitivní konec nastane 31. března 2015.
Po éře rekordně vysokých cen v roce 2007 a na počátku roku 2008 čelí nyní farmáři razantnímu snížení poptávky po mléku, a to jak v Evropě, tak v zahraničí.
Témata:
Včera Lucemburk tak trochu připomínal bojiště – tisíce farmářů z celé sedmadvacítky braly, co jim přišlo pod ruku, a házely tyto předměty na pořádkové síly. Ty odpověděly vodními děly. Důvod bouřlivých protestů byl jediný: zemědělci jsou nespokojeni s nízkou výkupní cenou mléka, která už přetrvává několik měsíců a požadují snížení kvót pro jeho produkci a nárůst dotací.
Podle komisařky pro zemědělství Mariann Fischer Boel se za 12 měsíců až do léta roku 2008 zvýšily ceny mléka na pultech obchodů v průměru o 17%; od té doby až do dneška jeho cena klesla o 2%. Na druhou stranu producenti mléka nyní dostávají za každý litr mléka ještě méně než v létě 2007 (před začátkem nárůstu cen). Tento nepoměr vidí Boel jako velmi problematický a kreslí do budoucna černý obrázek.
„Jestliže maloobchodníci nenajdou řešení, může nastat nejhorší scénář, kdy farmáři přestanou mléko produkovat. Čelili bychom hororové situaci... nedokázali bychom vyprodukovat čerstvé mléko a museli pak přistoupit k jeho dovozu,“ strašila novináře Boel.
Eurokomisařka už na jarní neformální Radě v Brně slíbila zemědělcům o 2 měsíce rychlejší přísun peněz z dotací, než bývá obvyklé. Evropská exekutiva také už dříve podnikla některé kroky na podporu mlékařů: obnovila exportní dotace (ty byly navíc postupně navyšovány – naposledy minulý týden) a příspěvky na uskladnění mléka a másla; snaží se snížit nabízené množství mléka tím, že zvedla limity pro státní intervenční výkupy u másla a sušeného mléka.
Celkově se Bruselu tímto souborem opatření podle údajů Komise podařilo stáhnout z trhu asi 1,6% celkové roční produkce mléka v EU. Boel nicméně upozornila, že vzhledem k přísným pravidlům WTO tyto zásahy již dosáhly stropu svých možností.
Nedělejte z kvót obětního beránka
Komise, české předsednictví i většina členských států se i nadále tvrdě brání jakékoliv změně nastavení režimu kvót (viz souvislosti), respektive jejich snížení. Nejvíce jsou v tomto ohledu pod tlakem vlády Francie a Rakouska. „To není na pořadu dne,“ řekl včera pro ČTK ministr zemědělství a předseda Rady Jakub Šebesta.
Podle Mariann Fischer Boel není problém v kvótách, ale v nízké globální poptávce způsobené krizí. „Současná situace na trhu s mlékem nemá souvislost s kvótami. Za nízké ceny může kombinace poklesu poptávky, zvlášť po výrobcích s vysokou přidanou hodnotou, a vyšší konkurence hlavních exportérů mimo EU,“ řekla Boel.
Avšak i komisařka uznala, že současná výkupní cena mléka, která v průměru činí 24 eurocentů za litr, je neudržitelná (pomocí opatření Bruselu se podle ní aspoň podařilo zastavit její další propad).
Zemědělci však nenechávají na Komisi ani na českém předsednictví nit suchou. „Češi se k tomu otočili zády,“ řekl včera ČTK v Lucemburku Vladimír Basovník ze společnosti ZEAS Nedakonice. Lubomír Pisk ze zemědělského družba Kouty k tomu dodal: „V takových podmínkách, jaké jsou nastaveny dneska, se zemědělství dělat nedá.“ Dodal, že farmáři na produkci mléka nyní výrazně prodělávají.