Souvislosti:
Rumunsko, které se nachází v hluboké ekonomické recesi, upadlo do politické krize poté, co všech devět ministrů ze strany Sociální demokraté (PSD) 1. října 2009 vystoupilo z velké koalice. Protestovali tak proti odvolání ministra vnitra.
Parlament pak vyslovil 13. října nedůvěru centristické menšinové vládě premiéra Emila Boca, čímž výrazně ztížil implementaci dohody s Mezinárodním měnovým fondem (MMF).
Poslední prezidentské volby se v Rumunsku konaly 28. listopadu 2004 společně s volbami do parlamentu. Kandidát Traian Basescu, bývalý starosta Bukureště, který kdysi pracoval jako lodní kapitán, z nich vzešel jako vítěz.
Témata:
Ač má rumunský prezident velmi malý vliv na denní chod země, je to on, kdo jmenuje nového předsedu vlády. Až se tak stane, úkolem nového premiéra bude sestavit schopnou vládu a vyvést zemi z politické krize, do které upadla poté, co byla v říjnu letošního roku odvolána menšinová vláda. Od té doby je Rumunsko bez legitimní vlády.
Prezidentské volby, které se v Rumunsku konaly včera (22. listopadu), poukázaly na současného prezidenta Traiana Basescu jako na jejich favorita. Podle průzkumů agentur INSOMAR a CURS, které byly prováděny u východů z volebních místností, získal Basescu 33-34% hlasů a jeho soupeř Mircea Geoana 31-32%. Pakliže oficiální výsledky potvrdí, že žádný z kandidátů nezískal nadpoloviční většinu hlasů, rumunský zákon nařizuje vypsat ještě druhé kolo voleb. V něm se s největší pravděpodobností utkají právě Basescu a Geoana.
Rumuni si od nedělních voleb slibují únik ze slepé uličky, do které se jejich země dostala poté, co dvě nejsilnější politické strany Demokratičtí liberálové (PDL) Sociální demokraté (PSD) nebyly schopny spolupracovat. Vzniklá politická krize jen více prohlubovala ekonomickou recesi a bránila zemi dosáhnout na půjčku ve výši 20 miliard eur od MMF. Dohady politických stran poškodily i důvěru investorů. Hlavním úkolem nové vlády bude tedy tuto ztracenou důvěru mezinárodních věřitelů, včetně MMF a Evropské komise, získat a představit bolestivé škrty v rozpočtu.
„Co je v současné době pro povzbuzení trhů důležité, je co nejrychleji zvolit prezidenta, sestavit vládu a vrátit se k dohodě s MMF,“ říká Nicolaie Alexandru-Chidesciuc z ING Bank v Bukurešti.
Provedení širších reforem je nyní pro Rumunsko životně důležitě. Dvacet let po pádu komunistického režimu je země s 22 miliony obyvatel jednou z nejchudších a nejvíce ke korupci náchylných zemí v Evropské unii.
Ekonomická situace v Rumunsku je proto velmi vážná. Odhady počítají s 8% propadem hospodářství v roce 2009 a miliony Rumunů musí vyjít s méně než 100 euro (149 dolarů) měsíčně. Navíc boj proti korupci slaví minimální úspěchy.
Očekávají se intenzívní jednání
Oba hlavní kandidáti na příštího prezidenta, Basescu i Geoana, slíbili, že budou usilovat o co nejrychlejší průběh rozhovorů o sestavení nové vlády a obnovení vztahů s MMF. Co se týče provedení nutných reforem, každý kandidát má však vlastní pohled.
Jestliže bude prezidentem zvolen Basescu, s největší pravděpodobností se pustí do boje proti bující korupci a bude úzce spolupracovat s centrální bankou, aby se ekonomika co nejrychleji uzdravila. Aby uspěl, bude se muset vyvarovat svého konfrontačního stylu, který dráždí rivaly a odrazuje voliče.
„Rumunsko potřebuje velmi nutně vládu,“ řekl Basescu krátce po zveřejnění odhadů výsledků nedělních prezidentských voleb.
V případě, že se rumunským prezidentem stane Geoana, vláda, o jejíž sestavení se přičiní, bude středolevicově zaměřená a podle pozorovatelů bude mnohem stabilnější.
Zvolení Geoany přivede zpátky na politickou scénu staré politiky z PSD, strany, která má hluboké kořeny v rumunském komunistickém režimu. Vláda PSD na počátku 90. let, tedy krátce po pádu komunismu, se vyznačovala pomalou hospodářskou transformací a politickými skandály.
„Je velmi obtížné předpovědět vítěze. Ale Basescu je nejlepší volbou pro reformy,“ domnívá se komentátor Cristian Patrasconiu.
V referendu, které se konalo společně s prezidentskými volbami, voliči podpořili Basescův plán snížit počet členů parlamentu o více než třetinu a zrušit jednu z jeho komor.
(EurActiv ve spolupráci s Reuters) .
Stanoviska:
Server Hotnews uvedl, že to, co měly letošní volby společné s těmi předchozími, byly podvody a kupování hlasů. Rozdíl ve volební účasti ve městech a vesnicích byl nižší než v roce 2004 – sociologové tento jev vysvětlují rozšířením internetu i mezi obyvatele vesnic.
Podle deníku Evenimentul Zilei byl rozdíl ve volební účasti ve městech a vesnicích pouze 5% (51,50 % ve městech a 56,3 % ve vesnicích), v roce 2004 byl 10%. Celková volební účast dosáhla podle ústřední volební komise 53,2 %.
Deník Cotidianul se na svých stránkách věnuje rozboru podvodů, které volby provázely. Jejich četnost byla podle deníku způsobena nedostatečnou organizací voleb a také tím, že velká řada předsedů komisí nebyla řádně proškolena a část z nich nebyla vybrána v souladu s kritérii, které stanovuje zákon.
Například místostarosta Stefanesti Ion Mihalcea dostal pokutu ve výši 25.000 lei (5.800 euro) za to, že nutil občany,aby se dostavili k volbám. Podle deníku se také prokázalo, že svůj hlas odevzdali občané, kteří jsou již několik let mrtví.
Deník také informoval, že ve Fagarasi policie zatkla podvodníky, kteří byli spatřeni, jak nabízejí 20 lei (přibližně 5 euro) za to, že dotyčný bude volit „správného kandidáta“.